Od malička jsme vychováváni v přesvědčení, že mléko je přírodně dokonalá potravina, která dokáže kompletně vyživit nově narozeného človíčka. Všude kolem slýcháváme, že mléko je zdraví prospěšné, že staví hlavně silné kosti, klouby a svaly. Mléko je totiž nabité vápníkem a bílkovinou, která je nezbytná pro sílu a zdraví naši kostry. Tyhle informace pro mnohé z nás znamenají pravdu, kterou nás ani ve snu nenapadne zpochybnit. Všichni přeci vědí, že mléko je zdraví propěšné a lidé kolem ho pravidelně pijí. Když se ale jen tak namátkou rozhlédnete po svých spoluobčanech, vidíte v nich opravdu příklady zdravých těl a silných kostí?

Případů rakovin, střevních potíží, alergií, kožních onemocnění a osteoporózy (řídnutí kostí) přibývá každým rokem a je tak legitimní se ptát, kde je ten dav zdravých a silných jedinců, který tak úspěšně profituje z každodenní konzumace mléčných výrobků. Neexistuje! A s nimi i celá “pravda” o mléce! Nejnovější vědecké výzkumy uvedené níže zajímavě dotvářejí celkový obrázek o mléce a jeho skutečném dopadu na lidský organismus.

 

 

Mateřské mléko JE dokonalá mono-potravina

ovšem pro živočichy stejného druhu! To znamená, kravské pro telátka, kočičí pro koťátka a velbloudí pro velblouďátka. Do doby, než se mládě naučí živit samo, mateřské mléko je dokonalou mono-potravinou. Později od pití mléka upouští a v dospělém věku se k němu již nikdy nevrací. Nebo jste snad viděli pít dospělou krávu mléko? Každý myslím bude souhlasit s tím, že mateřské mléko je pro lidského novorozence tou nejplnohotnotnější potravou. Mnoho studií dokonce naznačuje, že zkrácená doba kojení mateřským mlékem má u daného jednotlivce v pozdějším věku za následek řadu poruch a onemocnění.

 

Složení mateřského mléka odráží přesně nutriční potřeby velmi mladého tvorečka, ať už jde o člověka, krávu nebo kočku. Uvedu příklad na jedné konkrétní živině – bílkovina. Množství bílkoviny v mléce jednotlivých živočichů se liší. Bílkovina je potřebná pro růst a obecně platí, že čím rychleji živočich roste, tím více bílkoviny potřebuje. 

Porovnání mléka různých živočichů

 

ŽIVOČICH	BÍLKOVINA (g/100lm)	RYCHLOST RŮSTU (počet dní ke zdvojnásobení těl. váhy po narození)
Člověk	1,2	180
Kůň	2,4	60
Kráva	3,3	47
Koza	4,1	19
Pes	7,1	8
Kočka	9,5	7
Krysa	11,8	4,5

 

Zde je srovnání lidského a kravského mléka z pohledu několika dalších živin.

 

ŽIVINA	ČLOVĚK (mg/100cal)	KRÁVA (mg/100cal)
Vápník	45	194
Fosfor	18	152
Sodík	23	80
Draslík	72	246

   

Není divu, že když novorozené tele zdvojnásobí svou hmotnost čtyřikrát rychleji než lidské novorozeně, množství bílkovin a vápníku je téměř čtyřikrát takové.

Nahradit lidské mléko kravským u novorozenců, kterým při porodu zemřela matka se pokoušeli již v polovině 19. století ve Spojených státech. Výsledek? Rychlá smrt naprosté většiny, neboť vysoký obsah bílkoviny v kravském mléce zapříčinil dehydrataci těchto novorozenců. Krávské mléko je proto dokonalá potravina pro telátko, nikoliv pro člověka, které má za úkol proměnit se za tři měsíce z třiceti kilového drobečka v metrákovou krávu. Pro lidské potřeby obsahuje kravské mléko až příliš velké množství bílkoviny a vápníku. Následující seznam mýtů vám blíže odhalí skutečný dopad mléka na lidský organismus a také to, v čem jsme se po celé generace tak ukrutně mýlili.

 

Mýtus č. 1 – Mléko staví silné kosti

Pro silné kosti potřebujeme vápník a mléko obsahuje hodně vápníku. Ano, souhlas. Znamená to však, že pro silnější kosti potřebujeme jíst více vápníku? Vůbec ne a důrazný nesouhlas! V oboru výživy totiž neplatí, že "více se rovná lépe". Vše, co tělo vyžaduje k optimální výživě, potřebujeme v přiměřeném množství. Ani příliš málo a ani příliš moc. Tak proč bychom v dospělosti měli konzumovat z nějakého zdroje neúměrně vápníku, když lidská novorozeňátka, která mají mnohem větší potřebu vápníku a bílkovin než dospělí, si vystačí ze čtyřnásobně menším objemem z mateřského mléka.

 

Krom toho zdravotní stav světové populace také nikterak nenasvědčuje tomu, že by zvýšená konzumace mléčných výrobků přispívala ke stavbě silnějších kostí. Opak je pravdou!  Podle studie publikované v časopise Calcific Tissue International je zřejmé, že národy, které tradičně konzumují velké množství mléčných výrobků (USA, Švédsko, Izrael, Finsko a Velká Británie) mají rovněž nejvíce případů kyčelních zlomenin v důsledku osteoporózy. Naopak země s nejnižší konzumací jako Hong Kong, Singapore a některé africké státy mají nejméně výskytů osteoporózy. Důvod? Podle studie pánu Barzela a Masseyho jsou živočišné potraviny s vysokým obsahem bílkovin velmi kyselinotvorné, čímž způsobují úbytek vápníku (zásaditý minerál) z kostí a tím jejich řídnutí.

 

Mléko tedy nestaví žádné silné kosti a svaly už vůbec ne! Když už i současný kalifornský guvernér, Arnold Schwarzenegger, během své kulturistické kariéry odpověděl na otázku, zda-li pije mléko, cituji: “Milk is for babies – Mléko je pro mimina,” bude na tom zajisté alespoň kousek pravdy.

 

Mýtus č. 2 – Mléko je nejlepší zdroj vápníku

Ale prosím vás! Mléko není zdaleka nejlepší zdroj vápníku a už vůbec ne ten jediný! Pravdou zůstává, že mléko je jeden ze zdrojů vápníku. Původním zdrojem vápníku (jakožto ostatních minerálů) však byla, je a navždy zůstane půda! Všechny minerály jsou rozpustné ve vodě a vstřebávané rostlinami pomocí kořenů. Minerály se pak následně rozloží do všech částí rostliny od kořenů, přes stonky a listy, až po květy a plody. Do lidského těla se tak vápník může dostat stejným způsobem, jakým se dostane do kravského mléka - prostřednictvím rostlin, které člověk či kráva pojídá.

 

Miliardy lidí po celém světě nepijí mléko vůbec a nemají s hladinou vápníku a chřadnoucími kostmi sebemenší problém. Projděte se někdy po maloměstských obchodech ve východní Asii nebo v Africe, o mléce si tam můžete nechat pouze zdát! Ženy některých aftrických kmenů odkojí za žívot deset dětí, konzumují poloviční dávky vápníku než lidé v západním světě, a navíc z rostlinné stravy. A přesto, světe div se, je osteoporóza mezi těmito kmeny naprosto neznámý jev. 

 

Mýtus č. 3 – Potřebujeme denně minimálně 1000mg, trvdí vědci

Ale vůbec ne! Naše vápníkové potřeby jsou ve skutečnosti mnohem nižší. Jak je vidno na příkladu afrických divošek, množství vápníku, které dospělý člověk skutečně potřebuje, se pohybuje někde kolem 400mg/den, možná i méně. Proč se však ve vyspělých zemích doporučují tak přehnané denní dávky vápníku? Je to nasnadě. Množství vápníku, které pozříváme prostřednictvím jídla, má malou souvislost s tím, kolik vápníku si tělo nakonec vezme pro výživu kostí. Vaše střeva vždy vstřebají jen tolik vápníku, kolik je zapotřebí k pokrytí nezbytných potřeb. Pokud náš jídelníček obsahuje nízké množství vápníku, tělo automaticky zefektivní vstřebávání minerálů a přijme z jídla více vápníku. Jestliže pravidelně jíme potraviny bohaté na vápník, tělo vstřebá je tolik, kolik potřebuje a zbytek vyloučí ve stolici. A jsme opět u fenoménu více se nerovná lépe. V případě mléka to platí dvojnásob! 

 

Neexistuje žádný důkaz o tom, že by lidé trpěli nedostatkem vápníku a řídnutím kostí v důsledku malé konzumace mléčných výrobků. Když vám tedy začne někdo předhazovat, že potřebujete pít mléko a jíst sýry pro silnější kosti, pamatujte, že lidé s nejsilnější kostrou a nejnižším výskytem osteoporózy nekonzumují žádné mléčné výrobky a jejich zdroje vápníku pochází výhradně z rostlinné říše.

 

Mýtus č. 4 – Mléko je nezbytným zdrojem vitamínu D

Někteří "odborníci" se nám rovněž snaží namluvit, že mléko je výborným zdrojem vitamínu D. Opět krásná polopravda! Ano, mléko je zdrojem vitamínu D, ale ne tím jediným, a hlavně naprosto nepřírodním. Vitamín D není v mléce přirozeně obsažen, to mléčný průmysl dodatečně své výrobky doplňuje o některé fragmentované nutricie jako právě vitamín D. Jediným skutečně přírodním zdrojem tohoto vitamínu je sluneční svit. Pokud si dáte záležet a v průběhu roku si dopřejete dostatek sluníčka (a zde opět pamatujte, že více se nerovná lépe), tělo si vytvoří adekvátní zásoby a uměle "obohacená" mléka jako zdroj vitamínu D pak můžete s klidem hodit za hlavu.

 

Mýtus č. 5 – Nízkotučné mléčné produkty jsou zdravé

Toto tvrzení by od pravdy nemohlo být dále! Naše společnost se naučila vnímat nízkotučné výrobky jako zdravější alternativu a přitom jsou kolikrát takové výrobky pro organismus mnohem horší než plnotučné varianty. Při odtučňovacím procesu se totiž v mléce značně zvýší poměr bílkoviny a mléčného cukru. A jak už nyní víme, koncentrované množství živočišné bílkoviny způsobuje úbytek vápníku, zatímco příliš mléčného cukru (laktózy) vede k nesnášenlivosti a střevním potížím. Přestože je v nízkotučném mléce méně tuku, i tak stále postrádá, jako správný zdravý produkt, celou řadu důležitých živin jako vlákninu, dostatek vitamínu C a B, železo a další.

 

A to nejlepší na závěr. Studie pánů Ilche, Cohena a dalších ukazují, že silné a zdravé kosti nemusejí být ani tak odrazem toho, co jíme, ale spíše toho, co nejíme. Existuje řada potravin a látek jako živočišná bílkovina, cigarety, limonády, kofein a sůl, které brání efektivnímu vstřebávání vápníku a často způsobují jeho úbytek z těla ven a následné řídnutí kostí. Také je známo, že vápník není zdaleka jediný minerál, který ovlivňuje zdraví našich kostí. Hořčík a draslík mohou mít mnohem důležitější vliv a další nutricie jako beta karoteny, fosfor a vláknina hrají údajně také jistou roli.

Pokud se tedy chcete vydat směrem za lepším zdravím, vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku je velmi dobrý začátek. Budete mile překvapeni, čeho všeho se organismus zbaví, když přestanete pít mléko a jíst sýry. Vápník a ostatní důležité minerály vám rozhodně chybět nebudou. Rostliny jsou vynikajícím zdrojem všech potřebných živin, naopak mléko řadu z nich ve velké míře postrádá.

*********************************************************************************************************************************

Znehodnocení mléka

 

(Citace z knihy Ernesta Güntera "Život bez chorob"

V zemědělském učilišti ve Skotsku probíhaly pokusy s pasterizovaným a syrovým mlékem. Osm novorozených telat dostávalo od prvního dne mléko pasterizované a dalších osm telat mléko syrové. Z první skupiny už po prvním měsíci uhynula dvě telata. Třetí se podařilo zachránit, ale jen za cenu přerušení pokusu. Čtvrté zahynulo dva dny po skončení pokusu a ostatní telata zachránilo syrové mléko. Telata druhé skupiny, která dostávala nemanipulované syrové mléko, zůstala úplně zdravá.

Američtí vědci Potenger a Simonsen uskutečnili pokusy s kočkami probíhajícími několik kočičích generací. Syrovým mlékem krmené kočky se vyvíjely normálně. Mláďata živená pasterizovaným mlékem onemocněla křivicí (rachitis), která se u většiny z nich stala příčinou smrti. U koček, které nedostávaly syrové mléko, se často objevovaly potraty už v první generaci. I povahově se tyto kočky podstatně měnily. Stávaly se agresivními, škrábaly a kousaly. U 53% degenerovala štítná žláza.

Z pokusů vyplývá, že pasterizované nebo vařené mléko ztrácí výživnou hodnotu. Kanadský biolog H. Tobe v knize „Enzymy, jiskry života“ píše: „Zahřátím nad 40°C či působením chemikálií potraviny postupně ztrácejí všechny enzymy důležité pro život. Takto se mohou všechny hlavní složky mléka (vápník, železo, fosfor) v našem těle jen v minimálním množství vstřebat (asimilovat). Zbytek je jen balast znečišťující krev. Choroboplodné zárodky, které navzdory pasterizaci zůstávají v krvi, způsobují různé choroby. Pasterizováním je tedy dosažen pravý opak.“

Anglický badatel dosvědčuje následující: „Suchá větévka bývá napadena bakteriemi a červy. Proč není napadena i větévka zdravá, plná šťávy a života? Bakterie mají za úkol odstraňovat v přírodě odpad. Proto napadají i odpad v naší krvi a buněčné tkáni. Myslím, že právě toto způsobuje mnoho chorob.“ Aby tento názor potvrdil, pozřel profesor Emerich ampulky s bacily cholery, které mu vůbec neuškodily.

J. H. Oliver píše, že mléko je mistrovským dietetickým dílem přírody. Když je pasterizováno, stává se kloakou chorob a smrti. I vápník se v něm znehodnotí.

Dr. Evelyn z Londýna zjistil, že syrové mléko poskytuje výbornou ochranu proti zubnímu kazu u dětí. Pokusy v tomto směru, uskutečněné se sedmi sty padesáti chlapci v období tří až čtyř let, měly překvapující výsledky. U skupiny padesáti osmi dětí, které od šestého roku svého věku dostávaly prvotřídní syrové mléko, nezjistil po uvedené době ani jeden případ zubního kazu.

Americký badatel Arnold de Vries píše v knize “Elixír života” o různých pokusech na univerzitách i v nemocnicích v Anglii a USA. Děti, které dostávaly výlučně pasterizované mléko, onemocněly v krátkém období skorbutem (nedostatkem vitaminu C), dále na rachitis (nedostatek vápníku), poruchami trávení, průjmy a jinými chorobami. Pasterizované mléko nechrání ani před tuberkulózou. Z uvedených případů je jasné, že vaření a pasterizování mléka nás stojí ročně miliardy.

Před léty jsem bydlel na Floridě. Jednou jsem zkoušel obstarat syrové mléko pro sousedovy nemocné děti, ale nepochodil jsem. Rolníci mi mléko nechtěli prodat, protože to tam zakazuje zákon. Uzákonit několika spekulantům takový návrh umožnila nevědomost občanů. Jedinou předností pasterizace je, že upravené mléko je možné dopravovat na delší vzdálenosti, aniž by zkyslo. Spotřebiteli tím však vznikne nenahraditelná škoda. Nezapomínejme, že mléko obsahuje více vápníku, než kterákoli jiná potravina. Vápník patří k nejdůležitějším minerálům. Nejvíce jej potřebují kosti a nervy. Nedostatkem vápníku dnes trpí devadesát procent lidské populace. Důsledkem toho jsou onemocnění, jako ischias, artróza, choroby páteře, kloubů, srdce, nervů i zlomeniny kostí. Abychom tomu předešli, potřebujeme denně syrové mléko nebo zeleninu.

Ve většině oblastí Německa už syrové mléko ke koupi není. Švýcarsko je na tom o něco lépe, třebaže i tady je možnost koupit syrové mléko stále menší. Když nedojde k nápravě, budeme i ve Švýcarsku brzy bez syrového mléka. Už nyní se pije mnohem více pasterizovaného, přestože je dražší. Všeobecně není známo, že znehodnocené pasterizované mléko je častou příčinou onemocnění. Naopak, mnozí nevědí, že pitnou kúrou syrového mléka je možné nejrůznější těžké choroby vyléčit. Jako nápoj k uhašení žízně je syrové mléko jedinečné a podstatně lacinější, než různé sladké limonády. V tomto ohledu je čerstvé mléko mnohem lepší, než pivo.

Syrové mléko je nejlepším zdrojem vápníku, navíc má alkalickou reakci a neutralizuje škodlivé kyselé jedy v těle jako zelenina. Tím léčí choroby. Tuto skutečnost nemůže nikdo vyvrátit. Revmatici by je měli pít. Vegetariánovi může mléko nahradit nevařená zelenina.

Někteří mohou namítnout, že s nepasterizovaným mlékem by bylo vše v pořádku, kdyby zde nebyla ta rizika! Na příkladech jsem ukázal, že rizikem je pasterizované, ne syrové mléko. V Bulharsku a jiných východních zemích je syrové plnotučné mléko hlavní potravinou. Tam o riziku nikdo nepřemýšlí. A pokud se tam hodně lidí dožívá přes sto let věku, vděčí za to syrovému mléku. Propagandu proti syrovému mléku šíří jednotlivci a zájmové skupiny z bezohledných sobeckých zájmů. Dokonce žádají, aby pití syrového mléka bylo zakázáno, Myslím, že v první řadě by měla být zakázána auta, která mají na svědomí velký počet zraněných a zmrzačených, ale i mnoho mrtvých.

Syrové mléko čistí organismus, proto je hygienické. Cizí baktérie, které by v něm mohly být obsaženy, jsou neškodné. Mléko se nekazí, nehnije, ale zkysá vlivem mléčné kyseliny. Je zbytečné se obávat, jestliže syrové mléko není úplně čerstvé. I tak si zachová plnou výživnou hodnotu. Je schopné očistit střeva od hnilobných a choroboplodných zárodků. Pasterizované mléko naproti tomu podléhá hnilobě a nemá léčivé vlastnosti.

Metody dojení krav jsou prý nehygienické. Je přece známo, že více, než dvě třetiny mléka jsou nadojeny strojově. Jsou to tedy jen názory nepřátel syrového mléka. Výčepní mléko v mlékárnách se navíc filtruje. Následným pasterizováním se ovšem ničí enzymy a mléčná kyselina. Tím je mléko vystaveno napadení bakteriemi a je už v podstatě zkažené.

V naší rodině po hlavních jídlech pravidelně pijeme šálek mléka. Je to nejlepší, nejlehčeji stravitelná, poměrně laciná a přitom plnohodnotná potravina. Moje šestnáctiletá dcera dostávala v prvních týdnech po narození obyčejné řídké syrové kravské mléko. Dodnes nikdy neonemocněla a skvěle se vyvíjí, přestože nebyla nikdy očkována.

Chtěl bych energicky protestovat proti názorům Waltera Sommerse, že děti ze syrového mléka dostávají vyrážky, osypky, spálu, zarděnky, atd. Na vlastním dítěti jsem dokázal pravý opak takového tvrzení. Syrové mléko chrání před chorobami tím, že váže kyseliny vnitřního prostředí organismu. Sommersovu teorii dokonale vyvrací i skutečnost, že obyvatelé východního Balkánu, jejichž hlavní potravinou je syrové mléko, se dožívají vyššího věku. Odmítání pití mléka z etických důvodů je jiná otázka. Proto však ještě nemusí být napadána jeho nutriční kvality.

Chtěli bychom vyzvat konzumenty do boje za záchranu syrového mléka. Bez spolupráce těch, kteří poznali pravdu a široké protipropagandy proti nenápadné, ale systematické akci na vyloučení syrového mléka ze sortimentu potravin, nastane situace, kdy si už nepasterizované mléko vůbec nebudeme moci koupit. Výstražný příklad Floridy bychom měli brát vážně. Tam rolníci přišli o domy a dvory poté, když je zlomyslní lékaři obvinili, že prodejem syrového mléka zapříčinili choroby u dětí. Pokud už dnes nesáhneme k účinné protiakci, budou před podobnou situaci brzy postaveni i naši rolníci. Když švýcarská spolková vláda zakázala prodej tvarohu a mléka ze syrového mléka, stalo se jednomu rolníkovi z kantonu Neuenburg totéž, co sedlákům na Floridě. Když prodával tyto zakázané produkty soukromníkům, přišla policie a zabavila mu všechny zásoby. Tento rolník přitom obdělával půdu bez umělých hnojiv a jiných chemických jedů a tím byla zaručena vysoká kvalita jeho výrobků. Měl proto i mimořádně dobrý odbyt. To se stalo v krajině Wilhelma Tella už v roce 1976.

Tedy s mlékem přímo od rolníka, nejspolehlivějšího pramene dobré kvality, je u nás asi už konec. Zůstávají jen mlékárny, kde je zatím možné koupit syrové mléko. Ale jak dlouho ještě? Proto podporujeme tyto mlékárny, jinak jedna po druhé zaniknou. Ještě poznamenávám, že mléko homogenizované a oštřené UHT pasterizací je ještě škodlivější, než mléko pasterizované. Ohřátím na vysokou teplotu se v mléku nejen zničí veškeré vitamíny a enzymy, ale dojde k denaturalizaci bílkovin, čímž se mléko stává obtížně stravitelným.

Z knihy „Život bez chorob“ Ernsta Güntera, kterou si ve formátu pdf. můžete stáhnout zde: ernst_gunter_prirozena_strava.

Zcela jiný přístup k výživě (včetně masa a jiných potravin) dle tradice najdete na webu http://vyzivujicitradice.cz/ s mnoha návody a články se zajímavými postřehy a zkušenostmi s kterými nemusíte souhlasit, ale jistě je dobré se na stejný zájem o zdravou výživu podívat k sousedům , kteří jsou také přesvědčeni, že jejich pravda je opravdová a správná... (přitom tradiční strava může být právě s metabolickou stravou v souladu, je třeba se poučit jak na to).

 

Honza Brodský

  Jiný zdroj: Mléko - problémové látky  "INFORMACE VĚDECKÉHO VÝBORU PRO POTRAVINY VE VĚCI: Alergie na kravské mléko", který je k dispozici zde