Překyselení organismu obecně - deprese; vnitřní rovnováha těla
Překyselení organismu obecně 
Na základě informací na Internetu a osobní zkušenosti lidí zabývající se živou výživou bylo zjištěno, že deprese a úzkost úzce souvisí s překyselením organismu.Citujeme:
"Pro lidské tělo je nezbytné udržovat určité rozmezí pH především u krve a to i za cenu změn v ostatních vnitřních prostředích organismu (pozn. pH je zjednodušeně řečeno hodnota, která je vyjádřením zásaditosti či kyselosti prostředí). Rozmezí pH krve je 7,35 - 7,45. Krev je tedy mírně zásaditá.
Lidské tělo má několik mechanismů, kterými zajištuje udržování pH krve v daném rozmezí. Přebytku kyselin a zásad se zbavuje například močí, dechem atd. O správné pH krve se tedy stará organismus sám a jen v extrémních patologických případech dochází k tomu, že by hodnoty pH krve byly již neslučitelné se životem. O ostatní vnitřní tělní prostory již tělo tak důsledně nepečuje a tak se může stát, že tělo člověka může dlouhodobě být ve stavu překyselení, aniž by to dotyčný sám rozpoznal. Ovšem postupně takovýto stav oraganismu může vést k takovým projevům jako je úbytek kostních minerálů nebo usazování solí v kloubech. To jsou jen nejznámnější z projevů. V případě deprese jsem se s vědecky podloženým faktem nesetkal, nicméně jsem sám na sobě vyzkoušel, že při zvýšeném přísunu zásaditých minerálních látek mizí projevy deprese a úzkosti velice rychle. Nejsem vám schopen říci, proč někteří lidé mají tendence reagovat na překyselení úzkostí či depresí a druzí ne. Stejně tak jako neumím vysvětlit, proč někteří lidé mohou reagovat na lepek ve stravě vznikem deprese nebo úzkosti, zatímco jiným tyto potíže nezpůsobuje.
Důležité je, že přebytek kyselin v krvi a ostatních vnitřních tělních prostorech je mimo jiné neutralizován zásaditými látkami jako je draslík, vápník, hořčík a další. Jestliže není těchto látek v organismu volně k dispozici dostatečné množství, pak si je tělo za účelem udržení pH krve bere například z kostí a tím může časem docházet k již výše zmíněným projevům. V následujícím textu mám pod pojmem překyselení na mysli celkový stav organismu, nevztahujte si ho tedy ke krvi.
Překyselení organismu může být způsobeno mnoha faktory (stresem, složením stravy, alergií na určitou potravinu, nedostatkem pohybu a dalšími). Překyselení lze dle mého názoru velice dobře regulovat příjmanou stravou a dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu. Co se týče stravy, tak zde vycházím z teorie zásadotvorných a kyselinotvorných potravin. Z každé požité potraviny se v těle uvolňují zásadotvorné a kyselinotvorné látky a podle jejich převahy se daná potravina označuje za kyselinotvornou či zásadotvornou. Je tedy vhodné vědět jakou kombinací potravin se ochránit vůči překyselení. Obecně se dá říci, že syrová zelenina má vliv zasadotvorný a bílkoviny jako maso, luštěniny a další mají účinky kyselinotvorné. Při stresu vzniká také velké množství látek, které organismus okyselují a tak je dobré mít i dostatek pohybu, který vyplaví z těla vzniklé stresové hormony.
Zeleninovými šťávami proti úzkosti a depresi
Udržovat organismus v zásaditém stavu a chránit se před depresí a úzkostí můžete zvýšenou konzumací syrové zeleniny. Ovšem ještě snadnější a účinější je popíjení syrových zeleninových či zelenino-ovocných šťáv. K výrobě takové šťávy si stačí pořídit odšťavňovač a můžete začít. Důležité je zařadit šťávy do svého jídelníčku nejlépe denně. Půl litr šťávy za den, ideálně ráno na lačno je minimum. Můžete jí během dne vypít i více, ale nic by se nemělo přehánět. Osobně doporučuji pro začátek šťávu z mrkve. Inspiraci se však meze nekladou a tak můžete zkoušet různé kombinace z mrkve, celeru, pomeranče, červené řepy, jablka, petržele, salátové okurky a dalších druhů zelenin a ovoce. Prostě co vás napadne a bude vám chutnat. Možné je zakápnout šťávu i pár kapkami citronu.
Pokud zeleninové šťávy zařadíte do svého životního stylu, pak vám s největší pravděpodobností budou deprese či úzkosti hrozit jen minimalně a navíc, když se náhodou objeví, pak budete vědět jak si s nimi rychle poradit.
Nejsem jediný, na kterého takto zeleninové šťávy působí, takže i ve vašem případě tomu může být obdobně. Jeden názor je i takový, že pokud váš organismus není překyselený, pak úzkost a deprese nemají šanci. Pro zajímavost určitě stojí uvést, že při zasaditém stavu organismu může efektivněji a dokonaleji probíhat detoxikace od škodlivých látek a tím se postupem času může člověk cítit po zdravotní stránce lépe a vitálněji.
Přeji všem ať dají sbohem depresi a úzkosti jednou pro vždy. "
Přístup současné medicíny k depresi a úzkosti
Přístup současné medicíny k depresi a úzkosti
Osobní zkušenost
Řešení
Co je to lepek a kde se nachází?
Možný mechanismus působení lepku
Další zdroj o překyselení organismu:
PŘEKYSELENÍ A VNITŘNÍ ROVNOVÁHA TĚLA
Acidobazická rovnováha = vyrovnanost mezi kyselinami a zásadami v těle je důležitá pro správné fungování látkové výměny a zažívání. Je důležitá pro činnost enzymů, pro celkové zdraví organismu, určuje rychlost stárnutí a rozvoj onemocnění.
Přesně tak jako teplota našeho těla by měla být udržována na teplotě 36,6C, tak i hodnota pH krve je ideální na velmi přesné úrovni pH 7,365. Hodnota pH moči by měla být mírně zásaditá, tzn. pH 5,5 – 7, nižší hodnoty jsou nebezpečné, právě vzhledem k vnitřní rovnováze v organismu.
Různé oblasti těla mají své specifické požadavky, avšak krev jako tekutinu života,je nutné udržet na této velmi přesné hodnotě. Všeobecně je toto spolehlivým indikátorem vnitřních podmínek těla. Udržování zásaditého pH tělních tekutin jako krve, moči a slin je důležité pro udržení si dobrého zdravotního stavu. Přednost tu ale má vždy naše krev.
Krev musí mít vyrovnané pH a veškerá činnost orgánů v těle je této logice podřízena. Kyselou krev tělo neutralizuje za každou cenu vyplavováním alkalických minerálů, zejména vápníku, i když tím způsobuje deficit potřebného vápníku v ostatních částech a orgánech. Pokud by neutralizace nenastala, znamenalo by to, že dojde k postupnému narušení rovnováhy, organizmus se dostane do stavu toxémie a v konečném důsledku nastane smrt. Při nižším pH hemoglobin totiž nepřenáší kyslík a dojde k zadušení. Organismus za všech okolností udržuje toto pH zejména pomocí vápníku. Rezerva vápníku je z 99% v kostech a 1% v tělních tekutinách. Při dlouhodobě překyseleném organismu se vápník odebírá z kostí, což vede k řídnutí kostí – osteoporoze. Vápník mimo jiné zjišťuje i funkčnost všech svalů. Při jeho nedostatku vzniká únava svalů, snížená pohyblivost a svaly jsou ochablé. Třeba chronická únava mívá často příčinu v nedostatku vápníku a minerálních látek na svalové úrovni. Nedostatkem vápníku velice trpí i funkčnost našeho imunitního systému, protože je nezbytný pro aktivaci funkce enzymů. Při neutralizaci kyselin v organismu určitým minerálem vzniká chemicky kyselá sůl. Pokud tato sůl nemůže odejít z těla přirozenými cestami, hledá tělo řízené pudem sebezáchovy úložiště pro tyto škodliviny v místech a orgánech, které dočasně tento nápor vydrží a nedojde k jejich bezprostřední dysfukci. U každého jedince je to jiné místo v těle a každý si tak zakládá na jiné onemocnění (artroza, ledvinové kameny, gynekologické výtoky, vysoký krevní tlak aj.)
Takzvané fyziologické choroby těla jsou téměř vždy výsledkem dlouhodobě příliš kyselého pH v těle. Přebytek kyselin si však většinou způsobujeme my sami, díky našemu životnímu stylu. Překyselení organismu mohou způsobovat různé chemické látky obsažené v ovzduší, půdě i vodě,dlouhodobé užívání některých typů léků, špatné - povrchní dýchání, nedostatek pohybu, dlouhodobý chronický stres, ale zejména je to strava a voda, kterou přijímáme.
Podíváme –li se na pH trávicího traktu člověka, zjistíme, že v ústech a hltanu je zásadité. Zde dochází k prvnímu trávení uhlohydrátů prostřednictvím enzymů (ptyalin). V žaludku je prostředí velmi kyselé, které je potřebné k prvnímu trávení bílkovin. Dále strava postupuje do první části tenkého střeva do tzv. dvanáctníku, kde se promíchá částečně natrávená strava se žlučí a trávicími enzymy slinivky. Takto natrávená strava postupuje do tenkého střeva, které je nejdůležitější pro vstřebávání živin do organismu. K tomu je nezbytné zásadité prostředí (pH 8-8,5). Na kvalitě tenkého střeva a jeho zásaditém pH značně závisí naše zdraví a kvalita našeho imunitního systému. Zbytky natrávené stravy pak pokračují do tlustého střeva osídleného mikroorganismy, které dokončují trávicí a vylučovací proces. I tyto mikroorganismy potřebují ke svému životu zásadité prostředí. Až v oblasti sigmatu a konečníku se mění prostředí na kyselé.
Dokonalost trávení ovlivňuje kvalitu krve, a tím kvalitu všech buněk v organismu. Čínská medicína tvrdí, že „krev vzniká ve střevě“. Hlavním úkolem naší krve je rozvádět živiny v našem těle. Většina živin se vstřebává na sliznici tenkého střeva. Tenké střevo také patří do soustavy imunitních orgánů.
Základní kyselinotvorné potraviny: jednoduchý cukr, bílá mouka, mléko, káva, alkohol, slazené limonády, konzervační látky, umělá sladidla, uzené, solené a grilované potaviny, margaríny, nadbytek masa a živočišných bílkovin, uzeniny, nadbytek tuků a všechny výrobky, které tyto živiny obsahují.
Základní zásadotvorné potraviny: obiloviny, rýže zejména celozrná, pohanky, jáhly, pšenice, všechny druhy zeleniny, luštěniny, olejnatá semena ( dýňová, slunečnicová, sezamová), mandle, ovoce v menší míře, a všechny výrobky, které tyto živiny obsahují.
Neplatí vždy, že na chuť kyselé potraviny musí být kyselinotvorné. Např. kysané zelí působí zásadité prostředí v těle, ale alkalické mléko, které se používá jako první pomoc při vypití kyselin se po strávení stane kyselinotvorné.
Jedna z nejhorších kombinací ve stravě je jednoduchý cukr a bílá mouka – např. kynuté švestkové buchty. Proč? Trávení jednoduchého cukru ze švestek a škrobu z mouky vyžaduje rozdílné podmínky. Ovocný cukr je lehce vstřebatelný bez pomocí enzymů, škrob potřebuje k přeměně na glukózu enzymy – amylázy. Sliny obsahují amylázu ptyalin, který štěpí škroby již v ústech. Pokud do tohoto procesu vstoupí jednoduchý cukr je tvorba enzymů v ústech i ve slinivce zablokována. Špatně strávený škrob začne v oblasti tenkého střeva kvasit, vznikne přemíra kyselin – pálení žáhy. Kvasné procesy v oblasti tenkého střeva neumožňují správné trávení a vstřebávání živin do krve. Pokud se podobné procesy v oblasti tenkého střeva opakují, dochází k poruchám imunitního systému, k překyselení organismu. Kvasné procesy umožňují růst kavasinek a plísní. Plísně produkují jedovaté zplodiny, které poškozují celou látkovou výměnu. Onemocnění na jejichž vzniku se podílí chronické překyselení organismu:
- chronická únava
- alergie, ekzémy, astma
- poruchy imunity
- onkologická onemocnění
- artroza
- osteoporoza
- degenerativní poškození kloubů
- zácpa
- průjem
- gynekologiké záněty a výtoky
- neplodnost
- chronické bolesti hlavy
- cukrovka
- metabolické poruchy
- nadváha
- otoky
- vysoký krevní tlak
- arterioskleroza
- křečové žíly
- kazivost zubů
- padání vlasů
- ledvinové a močové kameny
Stav kyselin v organizmu můžeme kontrolovat podle kyselosti vlastní moče, která je vždy dokonalým obrazem stavu organizmu. PH moče zjistíme diagnostickými testovacími proužky, které se dají zakoupit v lékárně. Průměrné pH moče zdravého člověka, který nemá překyselený organismus je 5,5-7.
Co dělat k zajištění správného pH v organismu?
- jíst co nejvíce přirozenou stravu, která není chemicky upravovaná, obohacená konzervanty, barvivy či jinak upravovaná
- snížit příjem jednoduchých cukrů, zejména bílého rafinovaného cukru a výrobků jej obsahující
- snížit příjem mléka, mléčných výrobků
- nahradit bílou mouku moukou celozrnou včetně výrobků
- snížit příjem masa na 2x týdně ( vyjímkou jsou děti)
- snížit příjem nasycených a trans mastných kyselin
- zvýšit příjem obilovin
- zvýšit příjem zeleniny vařené i syrové
- dopoledne jíst nejlépe jen ovoce
- hlídat si pitný režim, pít dostatečné množstí čisté vody, nejlépe pramenité a nebo upravené filtrační konvicí, aby neobsahovala chlór
- dochucovat potravu spíš kořením než solí
- zařadit pití čerstvých zeleninových šťáv
- naučit se správně hluboce dýchat
- zařadit co nejvíce pohybové aktivity venku v přírodě
- zařazovat pravidelně půsty
- pít bylinné čaje zajišťující správné pH v těle
- užívat doplňující vitamíny a minerály nejlépe po poradě s odborníkem na přírodní léčbu
Pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním, zkuste si upravit životní styl tak, aby nedocházelo k překyselování organismu a možná uvidíte zajímavé zlepšení!
Jak vzniká překyselení organismu?
Především tím, že se stravujeme potravinami plnými oxidantů. Důsledkem působení oxidantů v těle vznikají volné radikály. Volné radikály jsou vesměs škodlivé částice mající negativní vliv na správnou funkčnost našeho organismu. Tvorbu volných radikálů také podporuje vztek, obavy a stress, dále pak znečišťující látky v ovzduší a nadměrná námaha. Dobrá zpráva je, že stravou můžeme ovlivňovat pH našeho organismu. Pokud dodáte svému tělu potřebnou dávku alkalické vody, pak můžete jednoduše nastolit ztracenou alkalickou rovnováhu Vašeho těla. Zároveň se tak obrníte vůči mnoha nemocem a Váš organismus se stane méně zranitelným.