Proč si myslíš, že se lidstvo vyvinulo do bodu, že potřebuje jíst?
Myslím, že to je něco jako zkouška. Ale můžu vám říct, proč lidé jedí.
Možná to bude znít přehnaně, ale lidé jí pouze pro zábavu. A protože chceme.
Je to takto jednoduché. Mohl bych za to vinit potravinový průmysl, mohl bych vinit kdekoho, ale nebudu. Nakonec je to vždy na nás, abychom se rozhodli. Je to na nás, abychom se řídili svou intuicí a pokusit se vymanit z cyklu závislosti a emocionálního upnutí na jídle. Důvod, proč lidé jedí je proto, že jednoduše chcou. Ať už jsou to důvody emocionální, potěšení z jídla. Podívejte se na příběh velmi obézních lidí – když půjdete na začátek, tak zjistíte, že prošli nějakým traumatem, který tohle zapříčinil. Myslím si, že tohle je důvod, proč lidé jedí.
A také v tom hraje roli potravinový průmysl. Různé ingredience, ekonomika – jakmile jsou ve hře peníze, věci se změní. Lidé chtějí vytvořit něco, abyste měli důvod se vrátit pro víc. Udělají lákavá jídla, kde dávají cukr, sůl a vše možné i když pro to není důvod. Navzájem se krmíme a kruh se uzavírá.
Myslíš, že máme volbu z hlediska kdy jíme a co jíme?
Upřímně?
Ne, nemáme vůbec žádnou volbu. Především ne vědomou volbu. Když říkám, že je na nás, abychom se rozhodli, myslím tím, že se musíme rozhodnout jestli budem bojovníci a nebo ne. Jestli jsme ochotni projít zkouškami a trápením, když se chceme dostat ze zaběhnutého cyklu. Pro většinu to je jako být závislý na kokainu a snažit se dostat ze závislosti. Je těžké pro závislého člověka se dostat z cyklu když se v tom cyklu nachází. Musí vyložit hodně úsilí. Nikdo totiž nechce projít všemi abstinenčními příznaky. A zejména pokud už to jednou zkoušeli. Žádný narkoman, alkoholik, drogově závislý tím nebude chtít projít, není to nic hezkého.
Když se podíváte na běžnou kuchyni, do ledničky, na kredenc – kuchyně je jako laboratoř. Musíme smíchat všechny tyto ingredience, abychom vytvořili vůbec nějakou chuť. A takto to vypadá téměř všude na světě. Hodně věcí, které lidé jedí, se vyvinulo do výtvarného umění. A toto jídlo vás nutí, abyste si koupili další, abyste uspokojili svou touhu. Změnilo se to do jisté formy nenasytnosti, když půjdeme k podstatě věci. Takže ne, nemáme volbu, protože zdroje ze kterých získáváme jídlo je většinou potravinový průmysl, a ten se snaží, abychom neměli žádnou volbu – vědomou volbu.
Jsme to co oni z nás udělají. Obchodují s modrým kečupem, modrou limonádou, zelenou limonádu – všechny možné kečupy a limonády. Podívejte se na takové brambůrky, všechny jsou stejné, ale mají stovky různých příchutí. Sója to samé. Jeden produkt máte sojové tofu, ale pak také sójovou zmrzlinu, sójový sýr, sójové kuře, slaninu, hovězí. Vše pochází z jednoho produktu, nicméně tomu dávají různé chutě. Proces vaření je stále stejný, ale máte jiné příchutě.
Takže … je to zdravější? – já nevím, ale…proces vaření je proces vaření – je destruktivní nehledě na to, jakým způsobem ho budete provádět. Opravdu nevěřím, že máme volbu. Jeden z hlavních důvodů, proč to říkám jsou obézní lidé. Zmiňuji schválně obézní lidi. Bojujeme a prohráváme bitvu s nemocemi a obezitou. Pokud by existovala volba, lidé by ji už dávno učinili. Vážně si myslíte, že by se lidé vědomě rozhodli, aby byli morbidně obézní? Kdy váží přes 150, 200 kg.
Jak se to vůbec stane?
Byla provedena studie, která potvrdila, že konzumace těchto jídel je to samé, jako brát drogy.
Je zde závislost, emocionální upnutí, manipulace mysli do myšlení, že je to v pořádku, do myšlení: “Ne, ještě si neměl dost, pokračuj.” Proto říkám, že neexistuje žádná volba. Volba neexistuje.
Takže je to jako závislost?
Je to podle mě skoro to samé jako závislost, emocionální upnutí, protože na tom vyrůstáme od mala.
Když jsme byli u mámy, tak nám vařila – jedli jsme vařenou stravu. Jedli jsme to samé, co ona. V podstatě jsme jako děti, jejichž rodiče brali drogy. Je to tak hluboké. Takže ano, podle mě nemáme žádnou volbu.
A co výživa? Lidé říkají, že musíme jíst kvůli výživě.
Pokud by to byla výživa, obézní lidé by byli nejzdravější lidé na světě. Byli by až moc zdraví. Byl by z nich superčlověk. Ale oni zdraví nejsou. Mají nemoci a choroby, hodně z nich bojují s psychickými nemocemi. A přičina toho je nějaké trauma, a pak samozřejmě jídlo, které jedí – množství jídla, které jedí. Možná nesní velké množství jídla na posezení, ale celkově je množství vysoké. Neučí nás, jak se vědomě rozhodovat o tom, co jíme. Pro mě, když dělám co dělám, jako breatharián, je jasné, že existuje příčina a následek.
Neučí nás, jak si uvědomit nebo věnovat pozornost signálům svého těla, když nastane příčina a následek. Učí nás, abychom šli k doktorovi a koupili si léky. Léky vás vyléčí, abyste mohli pokračovat a jíst věci, které jsou prvotní přičínou, proč onemocníte. Takže když bereme tyto léky, naše tělo s nima neustále bojuje. Pokud by jídlo bylo pro výživu, obézní lidé by byli superlidi. Naprosto superlidi, nejzdravější lidi na Zemi. Ale ve skutečnosti je to právě naopak.
Takže říkáš, že jídlo není vůbec to, co si o něm většina myslí?
Vůbec ne. Pamatuji si, když jsem byl dítě, jak nás učili, že mlékoa maso je potřeba, že to musíme jíst, abychom byli zdraví a silní. Máte na to všude bilboardy, propagandu , reklamy. Vše tohle vám říká, že musíte jíst několikrát za den, abyste byli zdraví. Pak vám tam k tomu dají obrázek svalovce. A začneme si to spojovat s konzumací masa. A i teď … jíme hamburgery. Říkají vám, že nejste pořádný chlap, pokud nejíte hamburgery. Pokud nejíš maso, nejsi muž, nejsi opravdový muž. To vše nás učí. A jak říkám, bojujeme v bitvě, kterou prohráváme.
Po tolika letech existence a konzumace těchto jídel. Podívejte se na stav lidské společnosti … nemocnice. Farmaceutické koncerny vydělávají obrovské peníze z naších nemocí a chorob.
Jejich existence závisí na tom, že lidé budou nemocní. Dokážete si to představit? Je to jako když si jedete do servisu opravit auto. A znáte ty příběhy – když vezmete auto do servisu, možná vám ho opraví, ale ujistí se, že vám ho neopraví úplně, abyste později museli přijet zase.
Je to podobné v naší společnosti. Jíte, onemocníte, jdete za doktorem, vezmete léky, aby vás vyléčily nebo potlačily symptomy, abyste pak mohli znovu jíst a tělo vám na to řekne: “Víš co, mám toho už dost.” – a nějaký orgán vám onemocní. Játra, ledviny nebo něco jiného vám onemocní.
A tomu pak říkáme stárnutí. Proces stárnutí. To se prostě stává. Víte co – žijete, jíte, pijete, bavíte se a zamřete. Pak zestárnete, selžou vám orgány a je konec – nakonec zemřete. A to je náš život. Myslím si, že tohle většina lidí od života očekává.
Takže jídlo, kvůli kterému stárneme, když neslouží jako výživa, tak proč ho tedy jíme?
Pro zábavu.
Pamatuju si, když já jsem jedl – jedl jsem naprosto zaslepeně. Ani jsem nepomyslel na to, co jím – jen jsem cítil, že chcu jíst, tak jsem jedl tohle a támto. Když jsem přecházel na fruitariánství a vracel jsem se zpátky na běžnou stravu a pak zpět na fruitariánství, začal jsem být vědomý v tom co a proč jsem jedl. Jedl jsem nějaké vařené jídlo, i když jsem měl být fruitarián.
A když jsem jedl nějaké vařené jídlo, tak se mě honilo hlavou: “Nemám vůbec hlad, nepotřebuji tohle jídlo, tak proč ho jím?” Vážně jsem chtěl přejít na fruitariánství, skutečně jsem chtěl konzumovat pouze raw stravu. Takže proč jsem to jedl? Jedl jsem furt, nepřinutilo mě to přestat, ale ptal jsem se, byl jsem více vědomý na to, abych se ptal proč. No a po chvíli jsem si uvědomil, že to je pouze potěšení.
Pro jakýkoliv důvod, je to okamžité potěšení. Uvědomil jsem si, že jsem obětoval dlouhodobé zdraví za okamžité potěšení. Bylo to téměř jako bych byl na tomto okamžitém potěšení tak závislý, že jsem obětoval své dlouhodobé zdraví. A dlouhodobé zdraví, o tom jsme ani nepřemýšlel. Něco jako – papá dlouhodobé zdraví. A zase – v jídle máte ingredience způsobující závislost. Ingredience, které vás otupí až do stavu, kdy nedokážete učinit správné vědomé rozhodnutí. Pro lidi je neuvěřitelně obtížné se zbavit produktů, které ničí jejich tělo a duši. Teoreticky to zní jednoduše, ale ve skutečnosti to je neuvěřitelně složité, protože se z vás stal závislák.
Myslíš, že existuje nějaký postranní úmysl za propagací jídla?
Občas ano. Nemyslím si, že to tak bylo od počátku. Nemyslím si, že původní plán byl nějaký postranní úmysl jako konspirace – mohli byste říct, že plánují vyhladit populaci atd. Nemyslím si, že to byl původní plán. Jídlo je tak citlivé a obtížné téma, protože existuje tolik prvků… Například, máte rodinu… Já mám dceru a vím, že i když jsem byl fruitarián, tak jsem chtěl své dceři dávat jídlo. Byla to část mého … nechci říct instinktu… spíše falešný instinkt nebo emocionální upnutí, že jsem nutil svou dveru. Ale chtěl jsem jí dát jídlo. Bylo to součástí lásky, mé povinnosti jako otce se postarat o svou dceru v tomto směru … dát jí jídlo.
Pak tu máte prodavače v obchodě, kteří se snaží vydělat nějaké peníze. Snaží se vám prodat jídlo. A jak říkám, pokud něco chcete prodat, musíte mít důvod, aby za vámi lidé přišli znovu.
Mám velmi zajímavý příběh, když jsem byl v čínské restauraci. Bylo to myslím v Číně. Servírovali velmi úspěšnou polévku. Lidé doslova stáli na ulici ve frontě na tuhle polévku. A já si říkal: “Proč je ta polévka tak oblíbená?” A nikoho tohle ani nenapadlo, všichni pouze věděli, že chutná skvěle. Nakonec se zjistilo, že majitelé té restaurace dávali do té polévky crack. Proto měli takovou poptávku.
Takže musíte přimět lidi, aby chtěli víc. Musíte si být jisti, aby si lidé přišli pro víc. Takže to je jeden prvek. A samozřejmě tu jsou konspirační teorie, což je skvělé – díky nim víme, že do vody přidávají léky a antidepresiva. Takže kdo ví, co lidé konzumují, co pijí – nakonec to ale vše vede k celosvětové destrukci mysli, těla a duše. Tečka. To je celosvětový následek.
Ať jste vegan, vegetarián, na vařené stravě – jakmile to zahrnuje proces vaření zpracováváte jídla, která vyrobil člověk a která ničí mysl, tělo a duši. Otupuje a znecitlivuje nás to jako lidské bytosti. Jako božské lidské bytosti. Já věřím, že účel jídla se vyvinul do bodu, kdy máme zapomenout na to, kým jsme skutečně byli a odkud jsme přišli. Možná to byl celou dobu plán. Vytvořit nějaký prostředek, který nás otupí a znecitliví. Tak abychom zapomenuli, kdo ve skutečnosti jsme – jako božské bytosti, jako bohové. To je jedna z mých teorií. Je to jako na horské dráze, jakmile nasednete na horskou dráhu, tak je konec. A pro mě, konzumace vařeného jídla je jako nasednout si na horskou dráhu – není toho konce. Žádná zastávka uprostřed – je to jízda.
Můžeš nám říct, co konzumace jídla znamenala pro tebe?
Bylo to emocionální … z velké části to bylo jezení pro potěšení. Pamatuji si, že jsem ani vůbec nejedl pro tu chuť, protože po chvíli ta chuť vyprchá. A já začal jíst silnější jídla, jen abych získal ten pocit uspokojení. A to je asi všechno, co z toho získáte. Jak jsem měl dobu mezi fruitariánstvím a vařenou stravou, ta chuť už tam vůbec nebyla – pouze spouštěč v mé hlavě: “Dej si něco vařeného, dej si něco…” Bylo to jako by mi mozek říkal: “Už sis užil dost, nechal jsem tě žít bez mé drogy dlouho, teď je na čase, abys mě nakrmil.”
Hodněkrát jsem bezmyšlenkovitě začal jíst kaši, vařenou kaši. Když to jídlo rozžvýkáte, promíchá se to se slinami … pijete, jíte, pijete – nakonec to je prostě jen kaše. Když to jíte, tak tu chuť cítite možná 5 sekund, než se z toho stane kaše. A poté jak to spolknete, tak se z toho stane nepořádek, odpad. Toxický odpad ještě k tomu, který vaše tělo překyseluje. Prostě jsem bezmyšlenkovitě jedl. Asi takto to nejlépe dokážu vysvětlit. Možná použiju výraz nějaké vlády, ale lidé jsou prostě nepřemýšlející žrouti. Je to velmi kruté, když to takto někomu řeknete, ale já s tím musím souhlasit, protože takový jsem také byl.
Citíl jsem, že to bylo něco, co jsem musel dělat … něco hlubokého, dokud jsem si nevyvinul opačný postoj, abych se mohl vymanit z tohoto koloběhu závislosti a emocionálního upnutí. Po dlouhou dobu jsem vůbec neměl možnost vidět druhou stranu mince, neměl jsem možnost vidět pravdu. A není to pěkný pohled když tu pravdu poznáte … když začnete vidět věci takové jaké doopravdy jsou. Je to závislost, emocionální upnutí – není to výživa, není to zdraví, je to závislost.
To zní jako by jídlo byla droga?
Přesně tak. Podívejte se, jak se vše v naší společnosti vyvinulo okolo jídla. Je to rekreační droga. Pro mě není rozdíl od kouření mariuhany, od braní kokainu, konzumace alkoholu – všechny tyto věci jsou destruktivní. Je to vtipné … cokoliv co vložíme do našeho těla, je v nějaké podobě destruktivní. Pokud ne okamžitě, tak za nějaký čas. A to je můj názor. Je to jen jídlo – neměl bys zabíjet pro jídlo. Neměl bys nad jídlem vyvádět. Neměl bys dosáhnout bodu, kdy bys musel krást, aby sis koupil jídlo nebo krást jídlo. Dělal bys pro jídlo špatné věci. Takto by to nemělo fungovat. Ale právě takto to funguje. A to samé děláte pro drogy – jako narkoman na kokainu, na cracku.
Pokud je jídlo skutečně jako droga a my jídlo doopravdy nepotřebujeme, proč potom lidé hladoví?
Nemůžu mluvit za všechny, ale můžu mluvit za lidi, kteří se pokusili přejít na breathariánství.
Nemají trénink. Věří, že se dokážou vymanit z koloběhu, který tu byl ještě než se narodili, za 21 dní nebo okamžitě.
To je jedna skupina lidí. Pak tu jsou lidé v zemích trpících hladomorem. Je to v podstatě to samé. Dávají jím jídlo, a ani to není jídlo nejlepší kvality. Máte vysoké úrovně stresu. Když si sebe představíte v neustále situaci: “Kdy zase budu jíst? Jak budu znovu jíst? Jaké bude mé další jídlo?”
Na světě je vysoká úroveň chorob a nemocí – a to jen v zemích trpících hladomorem. Jak já říkám, hladovění je nastavení mysli a načasování. Když z ničeho nic přestanete jíst a pít, budete mít problémy. Budete mít symptomy toho, čemu říkáme hladovění. Podle mě je tohle hlavní příčina hladovění. Lidé kteří mají poruchy příjmu potravy nebo anorexii – to je nastavení mysli, to je psychická nemoc.
Hladovění je tedy psychická nemoc?
Je to nastavení mysli. A myslím si, pokud jde o jídlo, tam může hrát roli hodně věcí. Můžete se snažit spojit co nejvíce bodů, ale je zde tolik prvků, se kterýma se ty body dají spojit … Lidé dělají různé věci z různých důvodů – pokud jde o jídlo, tak je to velmi emocionální. Jak jsem řekl – také jsem jedl bezmyšlenkovitě. I teď jsem ohromen, a vidím to každý den … prostě bezmyšlenkovité jezení.
Lidé vidí jídlo a řeknou si: “To si dám.” Vidíte jídlo a ochutnáte ho ještě předtím než si ho dáte na talíř. Takto hluboké to je. Představujete si to uspokojení ještě předtím než to máte na talíři. Někdy se na to ani nemusíte dívat, jen na to pomyslíte. A začnete slintat. Je to o psychice. Takže je těžké na to odpovědět, protože existuje spousta důvodů proč lidé něco dělají. Může to být trauma, stres, každodenní život.
Naprosto chápu lidi, kteří berou drogy. Naprosto je chápu, protože v této společnosti je to těžké bez nějaké formy úlevy. Někdy je těžké i pro mě čelit životu v této společnosti. Já m
ám hudbu, mám … co všechno mám?… Vidíte? Vyřadíte jídlo ze života a co vám zbyde? Jak říkám, já mám hudbu a vždy to bylo moje číslo 1. Snažím se také co nejvíce cvičit. A také se snažím dívat na pěkné věci a zažít co nejvíce pěkných věcí. A i tehdy to je … řeknu to, protože nemám co skrývat … je těžké prožívat den za dnem v této společnosti. Protože tato společnost nestojí za nic. Je těžké žít denodenně ve společnosti, která provádí šílené věci.
Někteří lidé říkají: “Jste to co jíte.” Věříš tomu?
Kdysi jsem tomu věřil. V jistém smyslu to je pravda. Představte si to takto – pokud jsme to co jíme, tak bych musel jíst lidi, abych přežil. Abych se mohl z řezné rány uzdravit, musel bych jíst lidi. Musel bych jíst lidskou kůži, oči, vlasy, rty atd. Musel bych jíst všechno možné. Když sním chleba, tak se ze mě hned nestane chleba. Z tohoto pohledu už nevěřím, že jsme to co jíme.
Tohle se zase vrací k otázce o výživě. Když sníte pizzu, tak tělo nic neví o výživě když tu pizzu sníte. Když jíte pizzu, tak proto, že chcete prožít tu chuť, strukturu. Proto jíte tu pizzu. Není to proto, že vám tělo intuitivně řekne: “Potřebuji výživu, potřebuji pizzu – dej mi pizzu.” Není to: “Potřebuju sklenici mléka, potřebuji výživu ze sklenice mléka.”
To je směšné, protože si musíte uvědomit, kolik živin zanechá proces vaření. Pokud v takovém jídle je vůbec nějaká výživa, potom se musíte podívat, jak moc vám toho proces vaření zanechal. Je známo, že proces vaření úplně zničí každý vitamín, který kdy byl i v takovém jídle. Potom se musíte sami sebe zeptat: “Jsem ve stavu, abych vůbec dokázal takové živiny zpracovat?” “A jak se s těmito živinami zachází a jak se zpracovávají?” Já vždy říkám, že tělo funguje navzdory jídlu a ne díky jídlu. Pokud sním krajíc chleba, nezačnou mi ihned růst chlebové vlasy. Nebo pizza vlasy. Vlasy mi rostou normální. Nerostou mi pizza nehty nebo chlebové nehty. Rostou mi běžné nehty. Když si uříznu ruku, bude téct krev a ne mléko nebo pizza džus.
Jak říkám, tělo funguje NAVZDORY jídlu a ne díky jídlu. Tomu pevně věřím.
Co se děje v těle když jíme jídlo?
Nastane v něm zmatek. Když sníme vařené jídlo, tělo vyšle bíle krvinky jako svou armádu, aby se bránilo vůči vetřelci. Z toho už je jasné, co se v tělu děje. Tělo to považuje jako nebezpečí.
Tělo si neřekne: “Mmmm, to bylo vynikající.” … to si říká mysl, naše navyklá mysl. Fungující tělo si řekne: “Ale neee.” Nedokáže si s tím poradit a považuje to za nebezpečí a vyšle bíle krvinky, aby se s tím popraly. Jedině takto má tělo nějakou šanci. Ale jde o to, že tělo to vnímá jako nebezpečí. Vařené jídlo dramaticky dehydratuje tělo.
Když nepůjdeme do vědeckých pojmů, které stejně neznám – vařené jídlo odčerpává tělu jeho zdroje a minerály. Je to jako byste si neustále vybírali peníze z banky – za chvíli už na učtu žádné peníze mít nebudete. Tohle dělá vařené jídlo vašemu tělu – nepřispívá vám žádné peníze na účet, nic takového nedělá. Vždy něco odebírá. A potom máme z toho nemoci a choroby, a skončíme nakonec švorc – čerpá nám to peníze z účtu. Když nám to způsobuje nemoci, tak proč to stále jíme? Protože jsme na tom závislí. Pak vám všude říkají, že musíme jíst. Já jako breatharián, hodně lidí mě nenávidí, jsou na mě naštvaní, protože jdu proti všemu, o čem věřili, že je pravda. “Měli byste jíst, abyste žili.”
Lidé mi říkájí: “Žiješ, abys jedl, měl bys jíst, abys žil.” Je to nátlak, indoktrinace, navykání si – jak říkám, závislost a emocionální upnutí. A uspokojení … a taky proč ne? Zeptáš se někoho: “Proč kouříš trávu? Proč bereš crack, kokain?” – je to kvůli potěšení. Jseš závislák … proč ne.
Když má jídlo vlastnosti jako droga, myslíš si, že by mělo být na jídle zdravotní varování?
Věřte mi že ano. A pokud by nějaké zdravotní varování existovalo, lidé a zejména potravinářský průmysl už vědí, že můžou vystavit jakékoliv zdravotní varování, a lidé si to stále budou kupovat, protože jsou na tom závislí a upnutí. Můžete dát na jídlo obrázek plodu dítěte a lidé si ten produkt stejně budou kupovat, protože jsou závislí. Důkazem jsou krabičky cigaret – ukazují vám na nich 2 druhy plic: plíce s rakovinou a zdravé plíce.
A napíšou: “Kouřením můžete ublížit sobě i ostatním.” A k tomu dva obrázky – plíce s rakovinou a zdravé plíce. A nepřímo vám říkají: “Pokud budete kouřit, vaše plíce budou vypadat takto, jako tato plíce s rakovinou.” “Musíte zůstat u zdravé plíce, ale pokud budete kouřit, vaše plíce budou vypadat takto.” Takže vám ukazují, co vám to může způsobit, ale lidé to stále kupují. Z toho si můžete vyvodit závěr sami. Nezáleží na tom, co udělají. Pokud jste na tom závislí a upnutí, budete si myslet, že to potřebujete.
A budete si to kupovat, nehledě na zdravotní varování, nehledě na to, co říkají. Píšou na krabičky: “Kouření zabíjí.” A lidé to stále kupují. Říkají: “Kouření může ublížit vám i lidem ve vašem okolí.” A lidé to stále kupují. Lidem je jedno, jestli děti nebo staří lidé vdechují nezdravý kouř – tyto věci budou stále kupovat, protože jsou na tom závislí a emocionálně upnutí. Tečka. Je mi jedno, co ostatní tvrdí, protože tohle je zcela evidentní. Pokud by nebylo, tak lidé by skončili.
Kdo by chtěl vystavovat děti a starší lidi nebezpečí? … a především, kdo by chtěl sám sebe vystavovat nebezpečí? Viděl jsem, znal jsem lidi, kteří měli rakovinu a měli volbu – buď se zachránit a přestat kouřit nebo pít, nebo podlehnout rakovině a zemřít. “Budu pokračovat v tom co dělám.” Viděl jsem to.
Takže co bys poradil někomu, kdo chce přestat jíst vařené jídlo a přestoupit na breathariánství?
Pokud chcou přejít na breathariánství, záleží na tom odkud začínají …a není to tak, že bych někoho učil, ale je to celoživotní proces. Definice breatharianství většinou píší skeptici, kteří tomu nerozumí, nechápou to. Takže bohužel lidé, kteří chcou přejít na breathariánství, převzali definice od skeptiků. A to je důvod, proč lidé končí při procesu v nemocnici a dokonce umírají. Protože převzali nepravdivé informace. Pro lidi, kteří se chtějí vymanit z toho koloběhu závislosti a emocionálního upnutí – musí si uvědomit, že to je zdlouhavý proces.
Já doporučuju 15 let.
Pokud to opravdu myslíte vážně, tak plná přeměna a ne jen na pár týdnů a zpátky k vařenému jídlu, pokud chcete, aby to bylo permanentní a úspěšné, potom byste měli být ochotni této přeměně věnovat 15 let. Řekněme třeba 5 let vegan, 5 let frutarián, 5 let liquidarián – abyste se postupně vyvinuli na breathariána. S lékařským dohledem. To je můj názor a moje doporučení. Tolik lidí by chtělo, aby to bylo okamžité.
Slyší všechny ty příběhy: “Jednoho dne jsem se probudil a nechtěl jsem jíst, nedávalo to smysl, tak jsem přestla jíst.” Jak já říkám, vždy za tím něco bylo – nikdy to nebylo, že jste se probudili a rozhodli se změnit.
Vždy za tím byl nějaký proces … nějaký předchozí mentální a fyzický růst, který tuto změnu umožnil. Takže to je asi vše, co bych doporučil a jak vnímám tu délku procesu. Tohle doporučuji lidem, aby si uvědomili, že to je celoživotní závazek. Je to jako u alkoholika, nebo narkomana – je to celoživotní závazek zůstat čistý.
Existuje doopravdy hlad?
To je těžká otázka. Podle mě ne, když se nad tím hluboce zamyslíte. Například závislost narkomana na cracku – pokud změníte závislost z cracku na jídlo, je to podle mě to samé.
Kručení v břiše, to je podle mě jen odpad, jak se tělo snaží zbavit odpadu. Nic míň nic víc. Ale říkali nám, nabyli jsme přesvědčení, že tohle je hlad. Ten pocit je hlad.
Vaše závislost je hlad – a je to hlad po výživě.
Jak říkám, tělo nic neví o výživě, nic neví o vitaminu A, vitaminu B atd. Když má tělo hlad, tak se podle mě snaží recyklovat a použít to co vy z prostředí odebíráte. Takže v podstatě ten pocit hladu, který cítíme jsou dvě rozdílné věci – je to závislost a vaše tělo snažící se zbavit odpadu. Ale co my děláme? Cítíme hlad, tak si dáme více jídla. To je ten koloběh o kterém mluvím. J
ak říkám, pokud ten koloběh nepřerušíte, potom nikdy nepoznáte pravdu, a budete ten cyklus stále posilovat. Takže podle mě ne, neexistuje nic takového jako hlad. Myslím, že nejbližší věc, která se podobá hladu, je léčicí proces, kterým procházíte v době přechodu, kde se musíte hydratovat. Takže pro mě – ze svých zkuešností fruitariána a liquidariána – nejbližší věc k hladu je žízeň.
Je čas, kdy se musíte léčit. Není to ihned, ať chcete být breatharián, fruitarián, nebo cokoliv. Existuje proces, kdy se musíte vyléčit. Jakmile se vyléčíte, potom můžete úspěšně přejít na životní styl, který si přejete. Dokud se nevyléčíte, musíte tím procesem léčení projít. To je můj názor na hlad.
Kdo stanovil definice breathariánství?
No páni… Musíte se podívat na internet. Google: breathariánství – a vyjedou vám definice, které jsou všechny napsány skeptiky. A jak říkám, jsou napsány skeptiky a sakra proč o tom vůbec píšou? Proč stanovují definice breathariánství, když nevěří, že to je možné? Proč to tito lidé dělají? Stanovují definice a bohužel kvůli nedostatku informací, lidé chtějící se doopravdy stát breathariány, přejímají nevědomky nepravdivé informace. A snaží se přejít na základě těchto informací. Je to šílené, protože začnou mít potíže, kvůli té negativní energii v těch definicích.
To je důvod, proč končí v nemocnících. To je důvod, proč nakonec někteří zemřou. Protože se snaží naplnit nerealistické definice. Je to velmi smutné, a jsem znechucen, protože jeden ze známých breathariánů … dokonce se dočtete podobné definice od známých breathariánů. Zajímalo by mě, co oni mají za lubem.
Ještě jsem neviděl žádného známého breathariána, který stanovil opravdovou definici breathariánství – žádný z nich. A to mi připadá odporné, protože tito lidé se dostanou do potíží, skončí v nemocnici právě kvůli tomuto. A to musí přestat. Opravdu to musí přestat, musí se stanovit nějaké zásady. Například na Wikipedii, nečekal bych, že uvidím někoho, který by tyto definice přepsal. Sám jsem to viděl, skeptici za 5 minut příjdou a zpátky si tam dají svoje definice. Tyto věci můžete během chvilky přepsat. Na stránkách známých breathariánů jsem neviděl žádnou definici na to, co breathariánství ve skutečnosti je. A to mě vážně znechucuje. Já jsem vypracoval definici, novou realistickou definici a bezpečné zásady s kterými by lidé mohli pracovat. Za chvíli je i zveřejním.
A jsem … klidně to řeknu – jsem nasranej, že to musím být já. A ne nějaký známý breatharián. Protože já jsem nic, já jsem nikdo – takže bych to neměl být já. Měli by to být tito známí breathariáni, kteří prodávají knihy a mají pozornost veřejnosti, ne já. Protože já musím pracovat 6x tvrději, protože mě nikdo nezná, nikdo mě znát nechce, jsem … kdo jsem?
Takže ano, můžou za to skeptikové – to oni vymysleli tyto definice, kterých se lidé řídí. Ať už to byl jejich záměr, aby se jich lidé řídili, nebo služba společnosti tím, že lidem řeknou, co je breathariánství. Ale bohužel to znamená, že se lidé těchto definic řídí.
Myslíš, že by zde měla existovat větší zodpovědnost?
Ano, rozhodně více zodpovědnosti. Dnes je to typu: “Jdi domů, udělej si to sám.” Udělej ze sebe sám breathariána. Musí existovat nějaká struktura. Když se podíváte na léčebny pro alkoholiky – mají program zahrnující 12 kroků. Když půjdete do jakékokoliv centra pro drogově závislé … mají určité kroky, strukturu. To samé se musí zavést u lidí, kteří se chtějí postit – ať už z duchovních důvodů, nebo jen dočasně. Protože neexistuje žádná kniha s pravidly, která říká, že breathariánství musí být navždy. To je definice skeptiků, že už nikdy nic nebudete jíst ani pít. Taková kniha, která to říká, neexistuje. Musí se zavést nějaké zásady. A jak jsem řekl, už jsem něco takového napsal, a brzy to zveřejním.
Co říkáte někomu, kdo se tě zeptá, jak dlouho trvá přechod na breathariánství?
15 let, doporučuju 15 let. Ne nic s 21 denním přechodem. Podle mě zabere 3 týdny k pochopení faktu, že je to dlouhodobý závazek. Pokud chcete, aby to bylo permanentní … a ne, abyste se stále vraceli k původnímu životnímu stylu, měli nemoci a choroby, psychické nemoci… abyste se vyhnuli pomluvám lidí, kvůli tomu, že vidí, že vypadáte příšerně, že se stále vracíte … pokud chcete učinit permanentní přeměnu, musí to být pomalé a postupné, musí to být evoluce … pokud chcete uspět.
Takže já doporučuju nejméně 15 let.
Kolik let to zabralo tobě?
Mě to zabralo 16 let … ve skutečnosti bych rád řekl, že mi to trvalo celý život se dostat do tohoto bodu. Od doby kdy jsem byl fruitarián až do teď … zhruba 16 let. Neříkám to jen ze svých zkušeností … doba 15 let je něco, co už jsem předtím četl a silně to se mnou rezonuje. Protože tělo musí mít čas na to, aby se přizpůsobilo jak psychicky tak fyzicky. To se nestane za 3 týdny. Nepřizpůsobí se za 3 týdny a pak konec – jsi úspěšný breatharián, povýšil jsi a je konec, jsi navždy breatharián. Takto to pro většinu lidí nefunguje. Řekl bych všechny, ale všechny je neznám. Pro většinu lidí to jednoznačně takto nefunguje. Může to pro vás takto fungovat jedině, když jste svým vlastním guru, když jste emocionálně vyspělý. Ale jakmile se vrátíte do starých kolejí … lednice, stres, děti, manžel, manželka, příbuzní apod. … tak vám to nevyjde. Musí to být postupný a pomalý proces.
Jak může někdo začít s takovým přechodem, když to zabere 15 let?
Pomalu. Lidé si to musí urovnat ve své hlavě. Není to tak, že se to stane hned – je to celoživotní závazek. Tečka. Lidé musí přestat hledat rychlá řešení. Musí přestat hledat nějakého guru. A musí přestat hledat lidi, kteří jim nabídnou rychlé řešení. Musí být připraveni pracovat sami se sebou … protože jedině tak se to naučí, jedině takto si vytvoří svou vlastní pravdu. Lidé se můžou podívat na mě, na mou historii. Můžou se podívat na videa na youtube, kde uvidí mou historii. Musel jsem na sobě pracovat celé roky.
Můžu vám říct, že jsem mnohokrát neuspěl. Skončil jsem a stále jsem byl někde mezi. Na mě není nic speciálního. Lidé musí pracovat se svou hlavou, je to celoživotní závazek. Já se z neúspěchů naučil mnoho věcí. Jsem velmi rád, že jsem několikrát neuspěl. Takže lidé se musí obrátit do své mysli, a uvědomit si, že to je celoživotní závazek.
Jak říkám, záleží na tom, odkud začínáte – možná 5 let vegan, 5 let fruitarián a 5 let liquidarián – a pak to znovu zhodnotíte. A uvídíte, že je to daleko bezpečnější, není tam moc nátlaku. Musíte dělat chyby. Nic se nenaučíte tím, že budete dokonalí. Vše co jsem se naučil jsem se nenaučil tak, že jsem to už věděl. Naučil jsem se to tak, že jsem dělal chyby, ze kterých jsem se musel poučit. Musel jsem naslouchat své intuici, musel jsem objevit svou intuici.
Co byste řekl těm, kteří se chtějí o breathariánství více dozvědět a inspirovat se?
Ať jdou na mé webové stránky, což je můj youtube kanál. Protože já s lidmi nemluvím, to teď dělám, je to jedna z mých zásad. Nemluvím s lidmi dokud nevím, že jsou pod lékařským dozorem. A nemluvím s nimi, pokud nemůžu kontaktovat jejich lékaře, aby mi poskytli posudek. Jinak s lidmi nemluvím. Jak vždy říkám, existuje na světě spousta šílených lidí – spousta lidí hlásající: “Staňte se sami breathariány”.
Je na čase tomu dát nějakou strukturu. Dát těmto lidem nějakou zodpovědnost. Pokud na to nejste připraveni, tak můžete sledovat zatím moje videa. A pravděpodobně pokud na to nejste připraveni, tak ani nebudete ochotni sledovat moje nudná videa, kde každé video je 3 hodiny dlouhé. Je třeba závazek.
Lidé říkají, že orgány máme z nějakého důvodu – co bys těmto lidem řekl?
Naše orgány nebyly navrženy na zpracování lidsky vyrobeného jídla. A myslím si, že orgány, které máme se přizpůsobily, aby bylo jednoduší se zbavit odpadu, který je neustále v nás.
Autor: Jericho Sunfire
Z videa: http://www.youtube.com/watch?v=lHaup1xYkDk&feature=player_embedded
http://www.youtube.com/watch?v=orxBHhMiVQk
Přeložil a zpracoval: Dajjw
Tento článek byl originálně vydán prostřednictvím www.jajsem.com a lze jej v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a všemi dalšími uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.