Osm tipů, jak se dožít vysokého věku
|
Nespěchejte do rakve -Tomáš Kašpar-PDF 
Správné stravování je pro zdraví velmi důležité |
1. Jezte méně
Jedním z klíčů k delšímu životu je podle vědců střídmější jídelníček. Patříte-li mezi průměrné jedlíky (nepřejídáte se, ale zároveň nikdy nehladovíte), snížením denního energetického příjmu o třicet procent zvýšíte pravděpodobnost, že budete žít déle.
Podmínkou ovšem je vyvážené složení stravy s dostatečným přísunem bílkovin, tuků a sacharidů, potřebných vitaminů a minerálních látek. V neposlední řadě musí zohledňovat zdravotní stav.
Podle dlouhodobého výzkumu, jehož výsledky uveřejnil časopis Science, přispívá o třetinu nižší příjem potravy k prevenci onemocnění rakovinou, cukrovkou, srdečními i mozkovými chorobami. Během tohoto výzkumu vědci po dobu dvaceti let sledovali kočkodany a zjistili, že těm s nižším energetickým příjmem se život prodloužil až o tři roky.
O dalším výzkumu se zmiňuje nutriční terapeutka bezplatné Informační linky zdravého životního stylu Věra Králová. "Z jedné studie vyšlo najevo, že se myši živené přibližně o třetinu nižším energetickým příjmem dožily vyššího věku a chovaly se mnohem aktivněji než myši s příjmem průměrným," řekla Králová.
2. Přemýšlejte o jídle
Zároveň však dodává, že některá onemocnění zvládají daleko lépe lidé, kteří mají BMI na hranici s nadváhou, tedy s hodnotou kolem 27. U každého je proto třeba váhu posuzovat individuálně.
"Zároveň musíme přemýšlet o tom, co znamená jíst méně. Výrazně nižší příjem potravy je škodlivý, protože hrozí nedostatek en a nedostatek důležitých látek," upozornila Králová.
"Důležité je, aby strava byla pestrá a vyvážená, abychom se díky ní vyhnuli vysoké hladině cholesterolu v krvi nebo rozkolísané hladině krevního cukru, které jsou rizikovými faktory pro vznik nemocí srdce a cév. Dostatek ovoce a zeleniny zase může snížit riziko onemocnění rakovinou," konstatuje Králová.
3. Žijte jako Japonci
Stravou si podle ní skutečně můžeme život i zkrátit, nebo přinejmenším snížit jeho kvalitu. K tomu může "dopomoci" hlavně nadměrná konzumace sladkostí, slazených nápojů a rafinovaného cukru obecně.
"Riziko srdečně-cévních chorob zvyšuje vysoký příjem živočišných tuků, tedy s výjimkou rybího tuku. Nízký obsah ovoce a zeleniny v jídelníčku a naopak častá konzumace připálených potravin, přepálených tuků nebo nekvalitních uzenin mohou zvýšit riziko některých nádorových onemocnění a tím život znepříjemnit, či dokonce zkrátit," poznamenala Králová.
Mezi národy známé dlouhověkostí patří Japonci. Pevné zdraví se u nich přičítá (kromě toho, že jejich jídelníček obsahuje hodně ryb) tomu, že jsou zvyklí jíst v menších porcích, používají menší talířky a misky. Japonci také zároveň jedí tak, aby byli plni pouze z 80 procent.
4. Jezte lépe
Místo kávy pijte zelený čaj, zařaďte do svého jídelníčku více ryb, sóju, ale také červené víno nebo mléko. Vědci z univerzit v Readingu a Cardiffu zjistili, že pravidelná konzumace mléka je výbornou prevencí proti onemocnění srdečními chorobami a snižuje riziko mozkové mrtvice.
Ve studii publikované v Journal of the American College of Nutrition uvedli, že vypít alespoň čtvrt litru mléka denně (nebo tento příjem získat prostřednictvím jogurtů nebo tvarohu) znamená snížit riziko srdečních a mozkových onemocnění o více než jednu pětinu.
Samozřejmostí je dostatek ovoce a zeleniny. Zapomeňte na mýty, že zmrazená zelenina je méně kvalitní než ta čerstvá. Podle nejnovějších poznatků, například podle studie Centre for Food Innovation z Sheffield Hallam University, je tomu leckdy naopak.
Zelenina a ovoce jsou totiž zamrazeny těsně po sklizni, kdežto plody, které najdete v čerstvé podobě v supermarketech, mají za sebou většinou velmi dlouhou cestu z pole na pulty. Podle zmíněného výzkumu mohou například "čerstvé" zelené fazole takto přijít až o 77 procent vitaminu C.
5. Nestresujte se
Dlouhověkost tkví také v psychické pohodě. Delší život čeká ty, kteří žijí v poklidu a příliš se nestresují.
"Stres je především alternativní, ztrátový režim, při kterém v organismu dochází ke snížení funkce trávení a sexuálních pudů. Do krve se vyplavují různé rychle spalitelné látky, například cholesterol. Dochází ke snížení imunity. To všechno proto, aby se organismu umožnila rychlá akce, krátkodobý výkon. Tento proces je nutný pro přežití, ale pokud se takový režim roztáhne na dobu neurčitou, ničí zdraví," řekl psycholog Jeroným Klimeš.
6. Žijte v rodině
Pokud jste single, uvažujte o tom, že v zájmu delšího života byste měli buď založit rodinu, nebo žít alespoň v páru. Výzkumy potvrdily, že manželé žijí déle než lidé, kteří jsou rozvedení nebo svobodní. Stejně tak se na delší život ve srovnání s bezdětnými lidmi mohou těšit rodiče. Prarodiče, kteří žijí se svými rodinami nebo v jejich blízkosti, mají delší život než lidé v domovech důchodců.
Evoluční psychologové tvrdí, že zákony psychiky, které mají vliv na naše chování, nevytváříme, ale pouze vykonáváme. "Máme zkrátka v sobě naprogramováno, abychom žili v párech, v rodině. Můžeme samozřejmě tuto potřebu frustrovat, ale to nás vlastně stresuje," myslí si psycholog.
"Jsme geneticky nastaveni, abychom se s rostoucím věkem stále více fixovali na děti, potažmo vnoučata. Chceme-li tedy, aby měli staří lidé pocit smysluplnosti, je třeba dát jim možnost kontaktů s dětmi. Řešením je také to, aby domovy důchodců byly projektovány v bezprostřední blízkosti mateřských školek, aby se staří lidé s dětmi mohli setkávat na neutrální půdě," dodal Klimeš.
7. Vzdělávejte se
Jiný zajímavý faktor, který má podle vědců na dlouhém životě podíl, je vzdělání.
"V Japonsku neexistuje negramotnost dokonce ani mezi lidmi nad sedmdesát let. Staří Japonci se velmi podrobně zajímají o své zdraví. Nenechávají nic náhodě a požadují informace," říká Takao Suzuki z Metropolitního institutu gerontologie v Tokiu.
8. Hýbejte se
Nejdelší průměrnou délkou života se údajně pyšní obyvatelé čtyř regionů: jde o oblast Barbagia na Sardinii, Okinawa v Japonsku, komunita adventistů sedmého dne v Loma Linda v Kalifornii a oblast Nicoya v Kostarice.
Lékař Dan Buettner v dlouhodobém výzkumu zkoumal, jak žijí lidé v těchto oblastech, a zjistil, že všichni měli jedno společné, byli každodenně velmi fyzicky aktivní. Ať už pásli ovce, starali se o domácí zvířata anebo pracovali na poli.