Překyselení organismu obecně - deprese; vnitřní rovnováha těla

Překyselení organismu obecně                                        ÚVODNÍ STRÁNKA

 

Na základě informací na Internetu a osobní zkušenosti lidí zabývající se živou výživou bylo zjištěno, že deprese a úzkost úzce souvisí s překyselením organismu.Citujeme:

"Pro lidské tělo je nezbytné udržovat určité rozmezí pH především u krve a to i za cenu změn v ostatních vnitřních prostředích organismu  (pozn. pH je zjednodušeně řečeno hodnota, která je vyjádřením zásaditosti či kyselosti prostředí). Rozmezí pH krve je 7,35 - 7,45. Krev je tedy mírně zásaditá.

Lidské tělo má několik mechanismů, kterými zajištuje udržování pH krve v daném rozmezí. Přebytku kyselin a zásad se zbavuje například močí, dechem atd. O správné pH krve se tedy stará organismus sám a jen v extrémních patologických případech dochází k tomu, že by hodnoty pH krve byly již neslučitelné se životem. O ostatní vnitřní tělní prostory již tělo tak důsledně nepečuje a tak se může stát, že tělo člověka může dlouhodobě být ve stavu překyselení, aniž by to dotyčný sám rozpoznal. Ovšem postupně takovýto stav oraganismu může vést k  takovým projevům jako je úbytek kostních minerálů nebo usazování solí v kloubech. To jsou jen nejznámnější z projevů. V případě deprese jsem se s vědecky podloženým faktem nesetkal, nicméně jsem sám na sobě vyzkoušel, že při zvýšeném přísunu zásaditých minerálních látek mizí projevy deprese a úzkosti velice rychle. Nejsem vám schopen říci, proč někteří lidé mají tendence reagovat na překyselení úzkostí či depresí a druzí ne. Stejně tak jako neumím vysvětlit, proč někteří lidé mohou reagovat na lepek ve stravě vznikem deprese nebo úzkosti, zatímco jiným tyto potíže nezpůsobuje.

Důležité je, že přebytek kyselin v krvi a ostatních vnitřních tělních prostorech je mimo jiné neutralizován zásaditými látkami jako je draslík, vápník, hořčík a další. Jestliže není těchto látek v organismu volně k dispozici dostatečné množství, pak si je tělo za účelem udržení pH krve bere například z kostí a tím může časem docházet k již výše zmíněným projevům. V následujícím textu mám pod pojmem překyselení na mysli celkový stav organismu, nevztahujte si ho tedy ke krvi.

Překyselení organismu může být způsobeno mnoha faktory (stresem, složením stravy, alergií na určitou potravinu, nedostatkem pohybu a dalšími). Překyselení lze dle mého názoru velice dobře regulovat příjmanou stravou a dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu. Co se týče stravy,  tak zde vycházím z teorie zásadotvorných a kyselinotvorných potravin. Z každé požité potraviny se v těle uvolňují zásadotvorné a kyselinotvorné látky a podle jejich převahy se daná potravina označuje za kyselinotvornou či zásadotvornou. Je tedy vhodné vědět jakou kombinací potravin se ochránit vůči překyselení. Obecně se dá říci, že syrová zelenina má vliv zasadotvorný a bílkoviny jako maso, luštěniny a další mají účinky kyselinotvorné.  Při stresu vzniká také velké množství látek, které organismus okyselují a tak je dobré mít i dostatek pohybu, který vyplaví z těla vzniklé stresové hormony.

Zeleninovými šťávami proti úzkosti a depresi

Udržovat organismus v zásaditém stavu a chránit se před depresí a úzkostí můžete zvýšenou konzumací syrové zeleniny. Ovšem ještě snadnější a účinější je popíjení syrových zeleninových či zelenino-ovocných šťáv. K výrobě takové šťávy si stačí pořídit odšťavňovač a můžete začít. Důležité je zařadit šťávy do svého jídelníčku nejlépe denně. Půl litr šťávy za den, ideálně ráno na lačno je minimum. Můžete jí během dne vypít i více, ale nic by se nemělo přehánět. Osobně doporučuji pro začátek šťávu z mrkve. Inspiraci se však meze nekladou a tak můžete zkoušet různé kombinace z mrkve, celeru, pomeranče, červené řepy, jablka, petržele, salátové okurky a dalších druhů zelenin a ovoce. Prostě co vás napadne a bude vám chutnat. Možné je zakápnout šťávu i pár kapkami citronu.

Pokud zeleninové šťávy zařadíte do svého životního stylu, pak vám s největší pravděpodobností budou deprese či úzkosti hrozit jen minimalně a navíc, když se náhodou objeví, pak budete vědět jak si s nimi rychle poradit.

Nejsem jediný, na kterého takto zeleninové šťávy působí, takže i ve vašem případě tomu může být obdobně. Jeden názor je i takový, že pokud váš organismus není překyselený, pak úzkost a deprese nemají šanci. Pro zajímavost určitě stojí uvést, že při zasaditém stavu organismu může efektivněji a dokonaleji probíhat detoxikace od škodlivých látek a tím se postupem času může člověk cítit po zdravotní stránce lépe a vitálněji.

Přeji všem ať dají sbohem depresi a úzkosti jednou pro vždy. "

 

Přístup současné medicíny k depresi a úzkosti

Přístup současné medicíny k depresi a úzkosti

Uvádí se, že příčina deprese či úzkostí leží buď v našem podvědomí nebo ve špatné funkci mozku (v nedostatečné tvorbě chemických přenašečů). Proto současná medicína zabývající se léčbou těchto potíží nabízí v podstatě pouze dvě možnosti. Tou první a nejčastěji využívanou jsou léky, které mají za úkol potlačit depresi či úzkost (antidepresiva, anxiolitika). Druhou je pak psychoterapie. Běžná praxe (tedy alespoň v ČR) se kterou se setkáte při navštěvě psychiatra či psychologa je tedy ta, že Vám budou doporučeny antidepresiva (anxiolitika) a zároveň psychoterapie. V USA je ovšem čím dál častější i třetí možnost. U depresí či úzkosti zvažují možnou spojitost s metabolismem lepku. Mechanismus tohoto působení není v současné době zcela odhalen, nicméně případů, kdy vyloučení lepku ze stravy vedlo k vymizení potíží je nezanedbatelné procento. Uvádí se, že až 30% depresí a úzkostí způsobuje právě lepek. Proč u některých lidí lepek způsobuje psychické potíže a u jiných nikoliv není v současné době zatím známo.

Osobní zkušenost

Nebýt neustálého pátrání po příčinách mých potíží a náhody, pak bych na tom byl pravděpodobně stále stejně špatně, jako tomu bývalo. Mé problémy s depresí a úzkostí se začaly objevovat přibližně v mých 17 letech (tzn. asi před 10 lety). Za tu dobu jsem vyzkoušel téměř vše (včetně léků), ale nic nezabíralo. Z alternativních přístupů to byla např. homeopatie, bachova květová terapie, regresní terapie, detoxikace dle Mudr. Jonáše a další. A při každém novém pokusu jsem věřil, že daný přístup by mohl pomoci. Tím chci hned zpočátku vyloučit, že by se v případě vynechání lepku ze stravy mohlo jednat o placebo efekt. Ke všem zkoušeným metodám jsem přistupoval se stejnou nadějí na vyléčení.

Náhoda tomu chtěla, že jsem narazil na člověka, který mě na možnou spojitost deprese a lepku upozornil. A tak přesto, že se mi to zprvu příliš nepozdávalo, rozhodl jsem se to prověřit. K mému překvapení se první změny projevily již po dvou týdnech. Jediné co stačilo udělat bylo důsledně vyloučit lepek ze stravy. Sice se v průběhu následujících dvou měsíců jěště občas potíže s úzkostí a depresí objevily, ale pak již odezněly a do dnešního dne se už neobjevily. Pro úplnost uvádím, že lepek jsem ze stravy vyloučil počátkem září 2008 a potíže zcela odezněly v 2. polovině listopadu téhož roku.

Řešení

Zda-li jsou Vaše potíže způsobené lepkem či nikoliv zjistite pouze a jedině tak, že po určitou dobu nebudete konzumovat potraviny, které lepek obsahují. Pokud do jednoho měsíce nezpozorujete žádné zlepšení co se deprese a úzkostí týče, pak s největší pravděpodobností u Vás lepek není tím pravým činitelem. V případě, že Vaše potíže ustoupí, pak jste na správné cestě k celkovému vyléčení. Jestliže si nejste jisti v čem všem se lepek nachází, pak Vám pomůže následující odstavec. Adresy stránkek o bezlepkové dietě naleznete v sekci odkazy.

Co je to lepek a kde se nachází?

Lepek, jinak také gluten, je směsí dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu .Ty se nacházejí v semenech některých obilnin, především pšenice, žita a ječmene, rizikový je i oves. V případě pšenice představuje dokonce až 80% z bílkovinového obsahu. Zjednodušeně je tedy lepek ve všem, co obsahuje pšeničnou, žitnou či ječnou mouku nebo přímo tyto plodiny.

Možný mechanismus působení lepku

Odborníci, zabývající se lepkem a jeho spojitostí s depresí, vysvětlují jeho možné negativní působení následovně. U některých jeninců může být deprese či úzkost způsobena štěpným produktem lepku (gliadinu, gluteninu), který se označuje jako gliadinomorfin (též gluteomorfin). Jedná se o opioidní substanci, která může přecházet do krevního řečiště jedince a následně tím negativně ovlivňovat funkci mozku, potažmo chemických přenašečů. 

Autor: Karel  http://uzkost-deprese.webnode.cz/zkusenost-a-reseni/

Další zdroj o překyselení organismu:

PŘEKYSELENÍ  A VNITŘNÍ  ROVNOVÁHA  TĚLA

Acidobazická rovnováha = vyrovnanost mezi kyselinami a zásadami v těle je důležitá pro správné fungování látkové výměny a zažívání. Je důležitá pro činnost enzymů, pro celkové zdraví organismu, určuje rychlost stárnutí  a rozvoj onemocnění.

Přesně tak jako teplota našeho těla by měla  být udržována na teplotě 36,6C, tak i hodnota pH krve je ideální na velmi přesné úrovni pH 7,365. Hodnota pH moči by měla být mírně zásaditá, tzn. pH 5,5 – 7, nižší hodnoty jsou nebezpečné, právě vzhledem k vnitřní rovnováze v organismu.

 Různé oblasti těla mají své specifické požadavky, avšak krev jako tekutinu života,je nutné udržet na této velmi přesné hodnotě. Všeobecně je toto spolehlivým indikátorem vnitřních podmínek těla. Udržování zásaditého pH tělních tekutin jako krve, moči a slin  je důležité pro udržení si dobrého zdravotního stavu. Přednost tu ale má vždy naše krev.

Krev musí mít vyrovnané pH a veškerá činnost orgánů v těle je této logice podřízena. Kyselou krev tělo neutralizuje za každou cenu vyplavováním alkalických minerálů, zejména vápníku,  i když tím způsobuje deficit potřebného vápníku v ostatních částech a orgánech. Pokud by neutralizace nenastala, znamenalo by  to, že dojde k postupnému narušení rovnováhy, organizmus se dostane do stavu toxémie a v konečném důsledku nastane smrt. Při nižším pH hemoglobin totiž nepřenáší kyslík a dojde k zadušení. Organismus za všech okolností udržuje toto pH zejména pomocí vápníku. Rezerva vápníku je z 99% v kostech a 1% v tělních tekutinách. Při dlouhodobě překyseleném organismu se vápník odebírá z kostí, což vede k řídnutí kostí – osteoporoze. Vápník mimo jiné zjišťuje i funkčnost všech svalů. Při jeho nedostatku vzniká únava svalů, snížená pohyblivost a svaly jsou ochablé. Třeba chronická únava mívá často příčinu v nedostatku vápníku a minerálních látek na svalové úrovni. Nedostatkem vápníku velice trpí i funkčnost našeho imunitního systému, protože je nezbytný pro aktivaci funkce enzymů. Při neutralizaci kyselin v organismu určitým minerálem vzniká  chemicky kyselá sůl. Pokud tato sůl nemůže odejít z těla přirozenými cestami, hledá tělo řízené pudem sebezáchovy úložiště pro tyto škodliviny v místech a orgánech, které dočasně tento nápor vydrží a nedojde k jejich bezprostřední dysfukci. U každého jedince je to jiné místo v těle a každý si tak zakládá na jiné  onemocnění (artroza, ledvinové kameny, gynekologické výtoky, vysoký krevní tlak aj.)

Takzvané fyziologické choroby těla jsou téměř vždy výsledkem dlouhodobě příliš kyselého pH v těle.  Přebytek kyselin si však většinou způsobujeme my sami, díky našemu životnímu stylu. Překyselení organismu mohou způsobovat různé chemické látky obsažené v ovzduší, půdě i vodě,dlouhodobé užívání některých typů léků, špatné  - povrchní dýchání, nedostatek pohybu, dlouhodobý chronický stres,  ale zejména je to strava a voda, kterou přijímáme.

Podíváme –li se na pH trávicího traktu člověka, zjistíme, že v ústech a hltanu je zásadité. Zde dochází k prvnímu trávení uhlohydrátů prostřednictvím enzymů (ptyalin). V žaludku je prostředí velmi kyselé, které je potřebné k prvnímu trávení bílkovin. Dále strava postupuje do první části tenkého střeva do tzv. dvanáctníku, kde se promíchá částečně natrávená strava se žlučí a trávicími enzymy slinivky. Takto natrávená strava postupuje do tenkého střeva, které je nejdůležitější pro vstřebávání živin do organismu. K tomu je nezbytné zásadité prostředí (pH 8-8,5). Na kvalitě tenkého střeva a jeho zásaditém pH značně závisí naše zdraví a kvalita našeho imunitního systému. Zbytky natrávené stravy pak pokračují do tlustého střeva osídleného mikroorganismy, které dokončují trávicí a vylučovací proces. I tyto mikroorganismy potřebují ke svému životu zásadité prostředí. Až v oblasti sigmatu a konečníku se mění prostředí na kyselé.

Dokonalost trávení ovlivňuje kvalitu krve, a tím kvalitu všech buněk v organismu. Čínská medicína tvrdí, že „krev vzniká ve střevě“. Hlavním úkolem naší krve je rozvádět živiny v našem těle. Většina živin se vstřebává na sliznici tenkého střeva. Tenké střevo také patří do soustavy imunitních orgánů.

Základní kyselinotvorné potraviny: jednoduchý cukr, bílá mouka, mléko, káva, alkohol, slazené limonády,  konzervační látky, umělá sladidla, uzené, solené a grilované potaviny, margaríny, nadbytek masa a živočišných bílkovin, uzeniny, nadbytek tuků a všechny výrobky, které tyto živiny obsahují.

Základní zásadotvorné potraviny: obiloviny, rýže zejména celozrná, pohanky, jáhly, pšenice, všechny druhy zeleniny, luštěniny,  olejnatá semena ( dýňová, slunečnicová, sezamová), mandle, ovoce v menší míře, a všechny výrobky, které tyto živiny obsahují.

Neplatí vždy, že na chuť kyselé potraviny musí být kyselinotvorné. Např. kysané zelí působí zásadité prostředí v těle, ale alkalické mléko, které se používá jako první pomoc při vypití kyselin se po strávení stane kyselinotvorné.

Jedna z nejhorších kombinací ve stravě je jednoduchý cukr a bílá mouka – např. kynuté švestkové buchty. Proč? Trávení jednoduchého cukru ze švestek a škrobu z mouky vyžaduje rozdílné podmínky. Ovocný cukr je lehce vstřebatelný bez pomocí enzymů, škrob potřebuje k přeměně na glukózu enzymy – amylázy. Sliny obsahují amylázu ptyalin, který štěpí škroby již v ústech. Pokud do tohoto procesu vstoupí jednoduchý cukr je tvorba enzymů v ústech i ve slinivce zablokována. Špatně strávený škrob začne v oblasti tenkého střeva kvasit, vznikne přemíra kyselin – pálení žáhy. Kvasné procesy v oblasti tenkého střeva neumožňují správné trávení a vstřebávání živin do krve. Pokud se podobné procesy v oblasti tenkého střeva opakují, dochází k poruchám imunitního systému, k překyselení organismu. Kvasné procesy umožňují růst kavasinek a plísní. Plísně produkují jedovaté zplodiny, které poškozují celou látkovou výměnu. Onemocnění na jejichž vzniku se podílí chronické překyselení organismu:

-         chronická únava

-         alergie, ekzémy, astma

-         poruchy imunity

-         onkologická onemocnění

-         artroza

-         osteoporoza

-         degenerativní poškození kloubů

-         zácpa

-         průjem

-         gynekologiké záněty a výtoky

-         neplodnost

-         chronické bolesti hlavy

-         cukrovka

-         metabolické poruchy

-         nadváha

-         otoky

-         vysoký krevní tlak

-         arterioskleroza

-         křečové žíly

-         kazivost zubů

-         padání vlasů

-         ledvinové a močové kameny

 

Stav kyselin v organizmu můžeme kontrolovat podle kyselosti vlastní moče, která je vždy dokonalým obrazem stavu organizmu. PH moče zjistíme diagnostickými testovacími proužky, které se dají zakoupit v lékárně. Průměrné pH moče zdravého člověka, který nemá překyselený organismus je 5,5-7.

 

Co dělat k zajištění správného pH v organismu?

 

-         jíst co nejvíce přirozenou stravu, která není chemicky upravovaná, obohacená konzervanty, barvivy či jinak upravovaná

-         snížit příjem jednoduchých cukrů, zejména bílého rafinovaného cukru a výrobků jej obsahující

-         snížit příjem mléka, mléčných výrobků

-         nahradit bílou mouku moukou celozrnou včetně výrobků

-         snížit příjem masa na 2x týdně ( vyjímkou jsou děti)

-         snížit příjem nasycených a trans mastných kyselin

-         zvýšit příjem obilovin

-         zvýšit příjem zeleniny vařené i syrové

-         dopoledne jíst nejlépe jen ovoce

-         hlídat si pitný režim, pít dostatečné množstí čisté vody, nejlépe pramenité a nebo upravené filtrační konvicí, aby neobsahovala chlór

-         dochucovat potravu spíš kořením než solí

-         zařadit pití čerstvých zeleninových šťáv

-         naučit se správně hluboce dýchat

-         zařadit co nejvíce pohybové aktivity venku v přírodě

-         zařazovat pravidelně půsty

-         pít bylinné čaje zajišťující správné pH v těle

-         užívat doplňující vitamíny a minerály nejlépe po poradě s odborníkem na přírodní léčbu

Pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním, zkuste si upravit životní styl tak, aby nedocházelo k překyselování organismu a možná uvidíte zajímavé zlepšení!

Jak vzniká překyselení organismu?

Především tím, že se stravujeme potravinami plnými oxidantů. Důsledkem působení oxidantů v těle vznikají volné radikály. Volné radikály jsou vesměs škodlivé částice mající negativní vliv na správnou funkčnost našeho organismu. Tvorbu volných radikálů také podporuje vztek, obavy a stress, dále pak znečišťující látky v ovzduší a nadměrná námaha. Dobrá zpráva je, že stravou můžeme ovlivňovat pH našeho organismu. Pokud dodáte svému tělu potřebnou dávku alkalické vody, pak můžete jednoduše nastolit ztracenou alkalickou rovnováhu Vašeho těla. Zároveň se tak obrníte vůči mnoha nemocem a Váš organismus se stane méně zranitelným.

 

Jiný zdroj o překyselení

Zpět do obchodu