Živé potraviny -  Zelené potraviny TOP -  Informace

Zelené potraviny TOP  nekupujte, pěstujte je a nebo sbírejte u nás v přírodě!      

Zdravá výživa = zdravá potravina = zdravá strava = živé potraviny

JAK VYBÍRAT OVOCE A ZELENINU  PROČ PÍT ČERSTVÉ ŠŤÁVY?, PROČ ODŠŤAVŇOVAT?   Rady a recepty   Zelené potraviny  Tělo jako odšťavňovač  

"Zdaleka největším dědictvím, které rodiče mohou dát svým dětem, je zdraví, ne peníze." Juliette de Bairacli Levy: Nature's Children (Děti přírody)

 Úvodem si porovnáme, jak to bylo se stravou dříve a jak dnes. Důležitost výživy roste zejména v posledních sto letech, zjednodušeně řečeno dříve bylo důležité mít co k jídlu. Člověk musel o potravu s přírodou bojovat a získával jí výhradně svojí svalovou prací (lovem, polními pracemi, sběrem,...) K tomu musel vydávat většinu vlastní energie! Toto se vývojem lidstva a novými technologiemi zpracování a skladování potravin změnilo a mění od konce 20. století a tak nyní mají průmyslově vyspělé státy potravy přebytek. Bohužel přebytek není z velké části strava čerstvá, ale protože je průmyslově upravená lze ji lépe skladovat, což významně snižuje její kvalitu! Podstatné je, že velká část lidstva vyspělých států nemusí k získání potravy vynaložit svojí fyzickou sílu, což má své negativní důsledky.

Nadváha a obezita jsou strašáky současnosti číslo jedna, které jsou důsledkem nerovnováhy ve výživě. Zjednodušeně řečeno, sníme více, než spotřebujeme a náš organismus si nedokáže poradit s nadbytkem jídla jinak, než že jej uloží do tukových zásob. Tento princip měl svou logiku v období lovců a sběračů, stejně tak ve středověku, kdy v zimě nebo v období válek, nebylo dostatek potravy a tak organismus čerpal energii právě z takto vytvořených zásob. Ostatně zvířata uplatňují tento princip dodnes. Náš organismus se z historického pohledu naučil šetřit energií a uschovávat si její nadbytek na horší časy. Ovšem dnes horší časy nepřichází a tak trpíme nadváhou a obezitou, dříve vnímanou jako symbol blahobytu, dnes se děsíme jejích zdravotních dopadů. Tedy souvislost mezi výživou tj. množstvím stravy a nadváhou a zdravotními komplikacemi můžeme považovat za jednoznačně prokázanou.

Obezita narušuje naše zdraví, a přispívá ke vzniku vážných onemocnění, která lidem znepříjemňují, ba dokonce ukončují předčasně život. Mezi nejčastější onemocnění spojené s obezitou řadíme kardiovaskulární a nádorové onemocnění. Naše tělo je schopno se dlouho přizpůsobovat, než reaguje nemocí. Každý jedinec je však jinak vnímavý a někteří se i přes svůj nezdravý způsob života dožívají vysokého věku. Takových lidí však rapidně ubývá.

Laicky řečeno dříve byla strava založena na sádle, jídlo bylo málo rozmanité, neboť lidé jedli jen to, co si sami vypěstovali a přesto byli relativně zdraví. Proč tomu tak bylo? Odpověď je prostá. Bylo jiné životní prostředí, potrava nebyla upravována a nahrazována chemickými prostředky a hlavně měli stále mnoho pohybu a to, co snědli, se jim nestačilo uložit. Dnes je naše zdraví vystaveno špatnému životnímu prostředí, stresům, kouření, nemáme skoro žádný pohyb, stravujeme se nezdravě a hlavně nepravidelně.

I zdraví jedinci, kteří nemají k obezitě a vážným nemocem genetické dispozice, by se nad sebou měli alespoň zamyslet, neboť negativní faktory dnešního světa (ekologie, stres, výživa...) jsou velkou příčinou různých onemocnění. Některé faktory ovlivnit nemůžeme, ale na 70 % příčin máme velký vliv.

Možná je i pro Vás obtížné sníst denně pět doporučených porcí zeleniny a ovoce, které doporučují výživoví poradci.

Oproti čerstvým šťávám nám běžné české jídlo nedodá dostatek živin. Může za to skladba potravin. Náš jídelníček je málo pestrý a sestává se z „prázdných kalorií“, tedy jídel, která mají vysokou energetickou hodnotu, ale skoro žádné živiny. Také proto se projevuje nadváha u řady z nás. Svoji roli také hrají způsoby úpravy a konzumace.

Smažením, pečením a dlouhým vařením se obsah živin ve stravě snižuje. Když navíc jíme jídlo ve spěchu, snižujeme schopnost těla dobře ho strávit. V neposlední řadě se na nedostatku živin projevuje kvalita jídel, u kterých jde především o cenu, nikoliv o nutriční hodnotu. Průmyslově vyráběné potraviny s vysokým obsahem aditiv a konzervantů jsou bohužel nedílnou součástí dnešní doby. Proto odšťavňování ovoce a zeleniny řeší mnoho nedostatků naší často nesprávné stravy a životosprávy.

Základem správného životního stylu je fyzická aktivita a vyvážená strava, která je upravena nejlépe podle jídelníčku sestaveného odborníkem, kde je soustředěno na pravidlo, že energie přijatá musí být v rovnováze s energií vydanou. Proto se zamysleme nad tím, co pro své zdraví vlastně děláme a uvědomme si, že tělo nám vše co do něj vložíme ve stáří, možná i dříve vrátí. Mějme na mysli, že stravovací návyky si člověk utváří již po narození díky vlivu rodiny. A tak, čím dříve začneme se změnou, tím lépe pro nás. Změna by však neměla vést k člověku s kelímkem s Coca-colou, jak názorně zobrazuje obrázek níže. Nevede to jak patrno níže k optimálním výsledkům při vývoji člověka do současnosti.

Někteří z nás obětují zdraví, aby vydělali peníze. Pak obětují peníze, aby získali zpět zdraví. Jsou tak úzkostliví ohledně budoucnosti, že si neužívají přítomnost; následkem čehož nežijí v přítomnosti, ani v budoucnosti; žijí, jakoby neměli umřít a pak umírají, aniž by kdy skutečně žili…

Život a výživa spolu úzce souvisí. Zejména zelenina a ovoce obsahují nezbytné výživné látky!

Výběr stravy

Hlavním důvodem příjmu potravy je pocit nasycení!!! Konzumace potravy By však neměla přinášet pouze energii, ale současně i další nezbytné nutriční a fyziologické látky. Z tohoto hlediska je tedy výběr a skladba stravy zásadním faktorem ovlivňujícím lidské zdraví.

Dalšími faktory při výběru potravin jsou jejich senzorické vlastnosti – chuť, vůně a vzhled.

Velkou roli při plnění nákupního košíku hraje cena potravin!

Zdravá šťáva každý den?

MAKROŽIVINY A MIKROŽIVINY

V ůvodu článku jsme nahlédli na rozdíl mezi příjmem energie dříve a dnes. V této části se seznámíme s makroživinami, mikroživinami a jejich významem.

Živiny organismus využívá pro normální tělesný i duševní vývoj. Dělíme je na 2 skupiny:

Makroživiny

Do této skupiny řadíme bílkoviny, sacharidy a tuky. Tělo díky nim získá dostatek energie k zajištění nezbytných životních funkcí. Nedostatek energie totiž vede k snížení obranyschopnosti a výkonnosti organismu, ale naopak dlouhodobý nadbytek způsobí, že si tělo tvoří tukové zásoby a vytváří tak obezitu nebo již zmiňovaná různá onemocnění (diabetes mellitus, metabolický syndrom X, kardiovaskulární, nádorové onemocnění aj.) Mezi makroživiny řadíme také vodu, protože je pro fungování organismu nepostradatelná. Protože ale tělu nedodává žádnou energii ani živiny, často se mezi živiny nepočítá.

makronutrienty:

• sacharidy (cukry),
• proteiny (bílkoviny) a jejich stavební kameny aminokyseliny (AMK),
• lipidy (tuky)

Sacharidy a lipidy poskytují tělu energii, proteiny jsou stavebním materiálem pro následnou syntézu a lipidy jsou zásobárnou energie. Obsah energie v tucích je 37,7 kJ/g, v sacharidech a v bílkovinách pak shodně 16,7 kJ/g.

Mikroživiny

Do mikroživin spadají vitamíny, minerální látky, stopové prvky a enzymy. Na rozdíl od makroživin nedodávají organismu žádnou energii. I když se ve stravě nevyskytují ve velkém množství, nefungovalo by bez nich spousta procesů např. růst. Vlivem znečištění zemědělských půd a průmyslového zpracování potravin máme v našem těle mikroživin čím dál méně. Přitom jejich potřeba neustále roste. To má za následek pokles obranyschopnosti lidí, obzvláště dětí. Další velmi důležitou součástí potravy je vláknina, která povzbuzuje k činnosti a působí také jako ,,kartáč“ střev. Váže na sebe cholesterol a tím snižuje jeho hladinu v krvi.

mikronutrienty:

• minerální látky (makroelementy) a stopové prvky (mikroelementy),
• vitamíny a jiné bioaktivní látky (např. hormony),

Lidské zdraví je závislé na optimálním příjmu makroživin a mikroživin. Nedostatečný nebo nadbytečný příjem živin může způsobit vážné zdravotní problémy. V současné době je problém v nadměrném příjmu makroživin a nedostatečném příjmu mikroživin. Přijímat potraviny s kvalitními živinami v dnešní době průmyslově vyráběných potravin není jednoduché. Proto je nejlepší, pokud má někdo možnost mít všechno vypěstováno doma. Vyhne se tak podezření, že jeho potravina neobsahuje složky, které by měla mít. Stravujme se proto vyváženě s co nejpestřejším jídelníčkem a zpestřujme výživu o její patřičné doplňky, které našemu tělu chybí.

 

Živé potraviny

Energie živých potravin

Živé, syrové potraviny oplývají vysokou životní silou či energií. Životní síla, také známá v Indii jako prána nebo v Číně jako chi, je nejjednodušší a základní výživnou látkou, kterou naše tělo potřebuje k životu. Mezi substance, které zvyšují naši životní sílu patří kyslík, sluneční záření a živé potraviny. Životní sílu určité potraviny lze zachytit díky technologii zvané Kirlianova fotografie. Z obrázků můžete vidět, že čerstvé, syrové potraviny jsou obklopeny polem o velké životní síle, zatímco po uvaření toto pole slábne, ztrací se.

Řadíme mezi ně veškerou syrovou zeleninu a ovoce, syrové ořechy a semínka a dále pak klíčky (z luštěnin například naklíčená mungo fazole nebo čočka, z obilovin pšenice, pohanka a další). (Jedlé byliny, rostliny)

V živých potravinách jsou zachovány veškeré účinné látky. U jakkoliv zpracovaných potravin jsou již tyto látky v různé míře znehodnoceny. Jedná se především o enzymy, vitamíny a minerální látky. Podstatné pro nezpracované potraviny ovšem je, že je v nich stále život – vitalita, kterou nám mohou předat. Uvědomuji si, že je to značně nevědecky podáno. Je však věda schopná život popsat nebo dokonce vysvětlit? Jsem toho názoru, že nikoliv. I když nám již několik teorií poskytla. Jedna z nich říká, že neustálá „hra“ subatomárních částeček uvnitř atomu produkuje energii, která emituje ven. Vznikají tak specifické, velmi rozdílné vibrace. Tyto vibrace působí velmi jemné vlny s nepatrnou délkou. Ty se pak následně dají měřit za pomoci přístroje spektrometru. A tak bylo zjištěno, že každá živá i neživá strukturu produkuje určité vibrace či energii.V kontextu emitované energie se pak mluví o radiovitalitě či radiaci. Spektrometrem je tedy možno změřit, že lidský organismus emituje vlny v rozsahu 6200 Å až 7000 Å (Å je označení pro jednotku nazývanou Angström). Bylo zjištěno, že má-li tělo radiaci okolo 6500 Å, cítí se člověk v pohodě a je zdráv. Při nemocech byla ale naměřena radiace mnohem nižší. Výzkumníci tedy začali pátrat, které okolnosti a které potraviny mohou člověku vysokou radiaci předávat.

Abychom si blíže představili jednotku 1 Angström, k tomu nám poslouží následující tabulka:

A tak například francouzský vědec Simoneton rozdělil potraviny do několika kategorií podle délky vln, které potraviny emitují.

Do první kategorie zařadil potraviny se zářením vyšším, než je vyzařování člověka, tedy od 6500 do 10000 Å. Jsou to:

• dužiny zralých plodů a jejich čerstvě vylisovaná šťáva
• zeleniny syrové, nebo šetrně tepelně upravované
• obilí a potraviny z něj připravené, i čerstvě namletá mouka
• olejnaté plodiny a z nich za studena vylisované oleje: mandle, ořechy, olivy, sója, seznam,…
• ze živočišných potravin to jsou čerstvé mořské ryby a korýši, čerstvá smetana a máslo, zcela čerstvá vejce.

Druhou kategorii tvoří potraviny s radiací 3000 – 6500 Å:

• čerstvé mléko (za 12 hodin klesá jeho radiace na 40 %, za 24 hodin na 10%)
• kokosový a arašídový olej
• zelenina vařená nad 15 minut a s vyšší teplotou
• vařené mořské ryby.

Do třetí kategorie, pod 3000 Å, patří např. vařené maso, uzeniny, fermentované sýry, vejce po 15 dnech, vařené (pasterizované) mléko, káva, čaj, čokoláda, průmyslové zavařeniny.

Čtvrtou kategorii, jejíž záření je téměř nulové, tvoří konzervy, margaríny, alkohol, cukr, průmyslové těstoviny, konzumní pečivo a chléb.

Potraviny s velmi vysokou hodnotou záření jsou následující:

Ovoce v době nejvyšší zralosti, konzumované při sklízení má hodnotu 9 – 10000 Å. Pro zeleninu platí tytéž hodnoty jako u ovoce. Syrová a šetrně upravená má 9000 Å. Brambory mají syrové 2000 Å, pečené 9000 Å a vařené 6 – 7000 Å.

Čerstvé luštěniny a boby mají 7 – 8000 Å, po měsíci už skoro nezáří, ale namočením se v nich opět probudí život. Pšenice má hodnotu 8 – 9000 Å, pohanka, oves, kukuřice 8500 Å. Vařením obilí jeho radiace stoupá až na 9 – 10000 Å. Čerstvě namleté obilí září jako zrní a kváskový chléb z čerstvě namletého obilí má 9200 Å.

Olivový olej s radiací 8500 Å měl ještě po 6 letech jen o tisíc Å méně. Řepkový olej má záření 5000 Å. To platí pro oleje z prvního lisování za studena. Konzumně prodávané stolní oleje měly vesměs pod 4000 Å. Stářím radiace olejů klesá, pouze olivový si ji mnoho let uchovává.

Sladkovodní ryby z bystřin měly 5 – 6000 Å, ale ryby z řek okolo Paříže dosahovaly sotva 600 Å. Čerstvé kravské mléko změnilo za 24 hodin svou radiaci ze 6000 na 2000 Å.

Víno a pivo dosahovaly 4000 Å, některé druhy jen 2000 Å, mošty měly jen 2000 Å. Čerstvě vytlačená šťáva z nastrouhaných jablek ovšem měla 8500 Å.

Zajímavé jsou i hodnoty odvarů z čerstvých bylinek. Heřmánek, máta, dubová kůra a jasan vykazovaly 8000 Å, ořešák měl 8500 Å a meduňka dokonce 9000 Å.

Voda vykazovala hodnotu blízkou nule, ale minerálky nabrané přímo u pramene měly 8800 – 14000 Å.

Jelikož nám tedy potraviny kromě výživných látek předávají i svůj energetický potenciál, pak se domnívám, že je vhodné konzumovat co nejvíce takové potraviny, které mají minimálně stejný energetický potenciál, jako vyzařuje zdravý lidský organismus.

Pro představu přikládám fotografie pořízené technologií zachycující energetické pole živých organismů (tzv. Kirliánova fotografie), vlevo BIO houba a vpravo houba pěstovaná konvenčními (chemickými) postupy. Jistě si dle tohoto obrázku dokážete představit rozdíl mezi vařenou a čerstvou stravou.

Jednou z nejčastějších mylných představ o živé stravě je, že se skládá jenom ze syrového ovoce a zeleniny. Čerstvé ovoce a zelenina by ideálně měly tvořit základ jakékoliv stravy!!! Důraz na vyváženost všech živin je velmi dobře patrný i poučný např. ve vitariánské stravě, kde je stejně důležitý, ne-li důležitější než ve stravě běžné z důvodu, že vitariáni vylučují ze své stravy např. živočišné bílkoviny, sacharidy a tuky. Jejich přístup k vyvážené stravě je uveden níže.

Tuky v živé stravě

Místo rafinovaných rostlinných (margaríny, hydrogenované rostlinné oleje) nebo živočišných tuků (máslo, sádlo, smetana, mléko a maso) dodává živá strava tělu přímo esenciální mastné kyseliny obsažené v potravinách jako jsou avokádo, ořechy a semínka, a za studena lisované oleje nebo másla z ořechů a semínek. Bohatým zdrojem nejcennějších omega 3 kyselin jsou zejména lněná, slunečnicová a chia semínka, a z nich lisované oleje. Esenciální mastné kyseliny jsou naprosto nezbytné pro správné fungování organismu, růst a regeneraci všech buněk, a účastní se celé řady klíčových procesů: mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví srdce a cév, zmírňují všechny chronická zánětlivá onemocnění, harmonizují hormonální a imunitní systém, u dětí podporují správný vývoj mozkových funkcí a pomáhají předcházet atopickým ekzémům a astmatu, v dospělém věku pak zpomalují stárnutí mozku spojené s rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.

Bílkoviny v živé stravě

Místo složitých a na trávení náročných živočišných bílkovin jako je maso, mléko a mléčné výrobky (které si tělo za pomoci enzymů musí nejdříve rozložit na jednotlivé aminokyseliny, ze kterých si následně skládá potřebné bílkoviny), dodává živá strava našemu organismu bílkoviny formou esenciálních aminokyselin. Tyto mohou sloužit jako okamžité stavební jednotky pro celou řadu důležitých fyziologických procesů. Navzdory tomu, že v živé stravě nacházíme celou řadu kompletních bílkovin (konopné semínko, spirulina, quinoa, vyvážené proteinové směsi z hráškového a rýžového proteinu), představa, že v rámci každého jídla musíme tělu dodat všechny esenciální aminokyseliny již neplatí. Dnes již víme, že tělo je schopné složit si bílkoviny, které potřebuje pro své fungování a regeneraci z aminokyselin, které mu dodáváme v průběhu dne nebo dokonce několik dnů. Nejcennějším zdrojem bílkovin se tak pro mnohé lidi stávají nečekaně potraviny jako jsou ořechy, semínka, naklíčené obiloviny a luštěniny, listová zelenina, či superpotraviny jako je kakao, quinoa, spirulina a chia semínka.

Sacharidy v živé stravě

Jedním z největších zdravotních přínosů živé stravy je vyloučení rafinovaného cukru, vysoce-fruktózového kukuřičného sirupu neboli glukózovo-fruktózového sirupu a umělých sladidel z jídelníčku. Protože živá strava se vyznačuje hojnou konzumací čerstvého ovoce bohatého na přirozené cukry, potřeba sladidel při přípravě každodenní stravy je minimální a omezuje se na výrobu sladkých svačinek nebo dezertů. Tady pak využívame přirozené sladidla jako je sušené ovoce, stéviu, kokosový cukr nebo javorový sirup.

V následující tabulce najdete detailní přehled nejpoužívanějších živých potravin, který nemusí sloužit jenom vitariánům, a umožňuje porozumět, které potraviny považujeme za živé, a zařadit tak zdravější varianty běžných potravin do svého jídelníčku.

 

Kromě čerstvého a sušeného ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, naklíčených obilovin a luštěnin, a různých zdravých ochucovadel, koření a bylinek, je součástí živé stravy celá řada dalších superpotravin, které proměňují živou stravu v plnohodnotný a vysoce nutriční způsob výživy. V neposlední řadě umožňují vytvářet jedinečná a komplexní jídla včetně vynikajících dezertů, které jsou skutečným lékem pro tělo i duši.

1. Kakao

Nepražené kakao je jedna z nejkomplexnějších a nejzdravějších potravin na světě a kvůli své výjimečné výživové hodnotě se řadí k tzv. superpotravinám. Jeho antioxidační kapacita několikanásobně převyšuje zelený čaj nebo červené hrozny a je bohatým zdrojem minerálů jako je hořčík, draslík a vápník. Kakao je známé jako přírodní antidepresivum. Obsahuje vysoké množství aminokyseliny tryptofan i prekurzorů pro neurostransmitery serotonin a dopamin, které hrají důležitou roli při prevenci a léčbě deprese. Nepražené kakao je bohatým zdrojem nenasycených mastných kyselin, které chrání náš imunitní, cévní i nervový systém. Tyto vlastnosti je možné najít jenom v nepražených kakaových produktech; většina kakaových prášků v supermarketech je totiž průmyslově zprocesovaná a tepelně upravená, to znamená, že nemá již žádné z těchto účinků. V přípravě živé stravy mají nenahraditelnou roli i další produkty kakaa jako je kakaové máslo při přípravě živých dezertů, nebo kakaová hmota (vznikající mletím celých kakaových bobů) při přípravě živé čokolády.

2. Karob

Karobový prášek je známý jako zdravější alternativa kakaa, která se získává z plodů rostliny Ceratonia Ciliqua rostoucí ve Středomoří a je známá také jako svatojánský chléb. Sušený karob je tradičně konzumován v židovské i muslimské kultuře jako součást náboženských svátků. Karob se vyznačuje podobným bohatstvím minerálů a vitamínů jako kakao, má však jenom poloviční kalorickou hodnotu. Zatímco 100g kakaa obsahuje 14g tuků, 100g karobového prášku jenom necelý gram. Karobový prášek obsahuje ale více přirozených cukrů, proto není potřeba ho přislazovat. Na rozdíl od kakaa karob neobsahuje kofein, methylxanthiny ani theobromin, nevyvolává zrychlený tep, poruchy spánku nebo hyperaktvitu, a je tedy jeho zdravější variantou. V karobu jsou bohatě zastoupeny minerály hořčík, železo a nikl, přičemž obsahuje dokonce trojnásobné množství vápniku než kakao. Kromě toho je přírodním zdrojem aminokyselin alaninu, prolinu a valinu, a vlákniny. Karob zlepšuje trávení, snižuje hladinu cholersterolu a krevního tlaku, a má silné antibakteriální, antivirové a antiseptické účinky. Většina karobového prášku v České republice není raw (svůj obsah minerálů i využití v kuchyni si však zachovává), není problém ho však v živé kvalitě objednat ze zahraničí. Jeho využití v živé kuchyni je stejné jako u kakaa, a je možné ho přidávat jako alternativu do všech receptů obsahujících kakaový prášek, přičemž ho není potřeba doslazovat.

3. Kokosový olej

Panenský kokosový olej není jenom nejzdravějším a nejuniverzálnějším olejem na světe. Je to skutečné zázračné superjídlo s mimořádnými účinky na zdraví a jedinečným využitím v kuchyni, dokonce i v kosmetice. Pochází z ostrovů v Pacifickém oceánu, kde jsou kokosové ořechy primárním zdrojem obživy, sbírají se ručně a zpracovávají tradičními postupy. Syrová dužina se naseká, suší na slunci a pak se z ní lisuje vysoce kvalitní olej se širokým spektrem využití. Jeho typickou vlastností je tuhá konzistence, která se nad 24 stupňů Celzia mění na tekutou. Kokosový olej byl dlouho neprávem řazený mezi nezdravé potraviny kvůli vysokému obsahu nasycených tuků. Zatímco převážná většina nasycených mastných kyselin, pocházejících z masa, mléka, vajec a rostlinných olejů, se skládá z dlouhých uhlíkových řetězců, a navíc často obsahují cholesterol a nebezpečné transmastné kysliny, kokosový olej je tvořen středně dlouhými mastnými kyselinami známými jako MCFA (ang. medium chain fatty acids), přičemž neobsahuje žádny cholesterol a transmastné kyseliny. Středně dlouhé řetězce mastných kyselin se v těle zpracovávají velice odlišným způsobem než řetězce dlouhé, a jsou hlavním důvodem jedinečných účinků kokosového oleje. Na rozdíl od běžných tuků se kokosový olej po požití okamžitě štěpí na jednodušší mastné kyseliny díky enzymům v slinách a žaludeční štávě, to znamená, že není závislý na produkci pankreatické šťávy, nezatěžuje slinivku ani žlučník. Je proto velice lehce stravitelný, především pro lidi, kteří mají zhoršené trávení tuků nebo odstraněný žlučník. Z těchto středně dlouhých řetězců triglyceridů je nejdůležitější kyselina laurová. Mateřské mléko je jediným dalším zdrojem kyseliny laurové, která je zodpovědná za vybudování přirozené imunity dětí vůči bakteriím, parazitům, virům a plísním. Kokosový olej navíc obsahuje i kyselinu kaprylovou, která se v naturopatii považuje za jeden z nejúčinnějších přírodních léků na přemnožení kvasinky candida albicans.

Středně dlouhé řetězce triglyceridů v lidském těle svým chováním připomínají více karbohydráty než tuky. Na rozdíl od běžných olejů, másla či sádla jsou vstřebané ze střev přímo do vrátnicové žíly, která je přivádí do jater, kde jsou okamžitě proměněné na zdroj energie podobně jako glukóza. Běžné tuky vytváří v stěnách střev sloučeniny lipoproteinů, které jsou vyloučené do krevního oběhu a rozváděné do různých části těla, kde vytváří tukové zásoby, případně můžou být využité jako zdroj energie při zvýšeném energetickém výdeji. Středně dlouhé řetězce mastných kyselin se neukládají jako tukové zásoby a jsou okamžitě využitelné jako zdroj energie bez nadměrného zatěžování trávicího systému. Protože zvyšují energetický metabolismus všech buněk, urychlují hubnutí, hojení a léčení. Klinickým výzkumům kokosového oleje a jeho příznivým účinkům na zdraví bylo věnováno mnoho vědecké pozornosti. Kokosový olej má prokázané antibakteriální a protiplísňové účinky, jeho vnější použití se také osvědčilo v léčbě akné a zánětlivých kožních onemocnění. Podle dalších studií se kokosový olej také osvědčil v léčbě Alzheimerové nemoci, cukrovky 2. typu, akutních virových i bakteriálních infekcí včetně zánětu plic, chronické únavy a zánětlivých onemocnění jako je Crohnova nemoc nebo ulcerativní kolitída. Nenahraditelnou roli pro orální zdraví a léčbu zánětů v ústní dutině má i prastará ayurvédická technika kloktání kokosovým olejem. Kokosový olej má vynikající využití v péči o vlasy a pleť, kde úspěšně nahradí chemické kondicionéry a hydratační krémy. Kokosový olej je možné užívat i vnitřně jako lék nebo prevenci 1 lžičku 2-3x denně. V běžné kuchyni je kokosový olej, který je stabilní při vysoké teplotě a nepřepaluje se, nejzdravějším olejem na pečení a smažení. V živé kuchyni má pak nezastupitelné místo v přípravě živých dezertů a čokolády.

4. Chia Semínka

Chia semínka jsou spolu s lněnými semínky nejbohatším přírodním zdrojem Omega 3 mastných kyselin. Jedná se o drobná semínka šalvěje hispánské pocházející z Latinské a Střední Ameriky, kde patřily k posvátním potravinám Aztéků a pro svou výživovou hodnotu a schopnost postupného uvolňování energie jsou známé jako "semínka běžců". Semínka Chia mají vynikající hydrofilní vlastnosti a vysoký obsah rozpustné vlákniny: jejich namočením získáme jemný gel, který výborně zasytí a má významné čistící účinky na naše střeva. Chia semínka jsou známé také svým nízkým glykemickým indexem a schopností stabilizovat hladinu glukózy v krvi. Jsou výborným zdrojem bílkovin a mají jeden z nejvyšších obsahů vápníku ze všech rostlinných zdrojů. Dvě lžíce semínek denně stačí, abyste využili všech jejich léčivých vlastností. V živé kuchyni je možné z nich vytvářet chutné snídaňové pudinky, přidávat je do ovocných a mléčných koktejlů, polévek, omáček, salátů a dresinků. Gel z chia semínek slouží jako vynikající pojivo při výrobě živého chleba, tyčinek, marmelád, krekrů a ovocných ruliček.

5. Lněná semínka

Navzdory tomu, že lněné semínko patří mezi naše tradiční hospodářské plodiny, většina lidí stále netuší, o jak výživově hodnotnou potravinu se jedná. Spolu s chia semínky jsou lněná semínka nejvýznamnějším zdrojem Omega 3 kyselin a plnohodnotnou náhradou živočišného tuku získaného z ryb. Lněná semínka obsahují i významnou Omega 6 kyselinu - kyselinu linoleovou, která je důležitá pro tvorbu hormonálních prostagladinů s protizánětlivým účinkem. Lněná semínka jsou zdrojem vysoké koncentrace lignanů, což jsou látky známé jako fytoestrogeny, které podporují vylučování škodlivého estrogenu z těla, a proto mají významný preventivní účinek proti rakovině prsu, a dalším zdravotním komplikacím vysoké hladiny estrogenu. Lněné semínko obsahuje celou řadu vitamínů a minerálů jako jsou vitamín E, hořčík a draslík. Lněná semínka jsou vyhledávaným zdrojem vlákniny a bílkovin (kterých obsahují 18g na 100g). Konzumace lněných semínek přispívá ke snižování cholesterolu v krvi, upravuje krevní tlak, stabilizuje cukr v krvi, upravuje metabolismus a podporuje hubnutí, a optimalizuje činnost střev a předchází zácpě. Lněná semínka mají také antivirové, antibakteriální a protiplísňové účinky. Lněné semínko je velice tvrdé a pro tělo nestravitelné, proto je potřebné ho nejdříve pomlít či namočit. Mezi nejhodnotnější zpracování lněného semínka patří jeho naklíčení a výroba lněného oleje. Lněná semínka by se kvůli své tepelné nestabilitě neměly vystavovat vysoké teplotě (lněný olej není vhodný na smažení). Pomleté lněné semínko je v živé kuchyni vynikající náhradou obilné mouky při výrobě živých sušenek, tyčinek a chlebů.

6. Quinoa

Quinoa neboli merlík chilský pochází z jihoamerických And, kde se pěstovala až do výše 4 000 metrů. Navzdory tomu, že v andských civilizacích byla známá jako "matka všech obilovin", quinoa nepatří mezi obilniny. Jedná se o semena rostliny chenopodium quinoa příbuzné amarantu, kterých hlavní předností je, že na rozdíl od obilovin jsou přirozeně bezlepkové. Quinoa může mít červenou, černou nebo žlutou barvu, a je skutečnou výživovou bombou s vysokou nutriční hodnotou. Je také málo kalorická a lehce stravitelná. Je dokonalým zdrojem kompletních bílkovin s vyrovnanou skladbou aminokyselin. Quinoa obsahuje řadu vitamínů a minerálů, především vápníku, železa, draslíku a hořčíku, a všech stopových prvků. V běžné kuchyni je vynikající a zdravší alternativou rýže, kuskusu, těstovin a obilovin, přičemž je vhodná na přípravu slaných i sladkých pokrmů. V živé kuchyni se využívá syrová quinoa v naklíčeném stavu, který ještě více zvýší a zpřístupní její nutriční hodnotu.

7. Spirulina

Spirulina je jedním z nejstarších rostlinných organismů na světě a její nutriční složení a koncentrace výživových látek z ní dělají jednu z nejcelostnějších superpotravin. Patří mezi spirálovité mikrořasy, které jso známe svou náročností na čisté prostředí, množství slunce a vysokou alkalinitu vody. Spirulina je ze 60% čistá a lehce zpracovatelná bílkovina, která obsahuje všech 8 esenciálních a 10 neesenciálních aminokyslin, a je proto významným zdrojem proteinů a železa pro vegany, vitariány a vegetariány. Spirulina je jediným rostlinným zdrojem glykogenu, který se v našem těle musí syntetizovat z glukózy a je primárním zdrojem okamžité i dlouhodobé energie. Je nenahraditelným potravinovým doplňkem pro sportovce (5g před tréninkem zvýší potenciál svalové aktivity), při chronické únavě, anémii, náročných činnostech či stresových období života. Spirulina je také bohatým zdrojem rostlinného zeleného barviva chlorofylu s významným detoxikačním účinkem, který napomáhá vyplavování škodlivých látek z těla. 100g spiruliny obsahuje 57g bílkovin, 2000mg nenasycených mastných kyselin, 28.5mg železa (158% doporučené denní dávky), několikadenní doporučenou dávku B vitamínů a většiny stopových prvků jako je měď a mangan, a vysokou hladinu draslíku a hořčíku. Důležitý je i obsah antioxidačně působícího betakarotenu a také vitamínu B12, zcela netypického pro rostlinnou říši. Pro vysoký obsah jódu a draslíku je její pravidelné užívání prospěšné při hypofunkci štítné žlázy. Spirulinu je možné užívat jako potravinový doplněk ve formě prášku nebo tablet, její využití při přípravě stravy je však neomezené. Díky nevýrazné chuti je možné ji přidávat do koktejlů, polévek, ale i živých dezertů, a docílit tak kromě významného nutričního obohacení i zajímavého zeleného zbarvení.

Chlorella nebo Spirulina? - Zelené potraviny informace Recepty živé stravy: Vitakucharka_28_04_09[1]

Srovnání mladého ječmene, chlorelly, spiruliny a obdobných produktů včetně Green Ways.

Pro ty co nevědí, co pro kterou skupinu vegetariánů je typické, tady je krátké a možná i nepřesné a neúplné vysvětlení:

• Vegetariáni – nejedí živočišné produkty, kvůli kterým se zabíjejí zvířata (maso, sádlo…)
• Lakto-ovo vegetariáni (někdy laktoovovegetariáni nebo lakto ovo vegetariáni) jsou vegetariáni, kteří sice nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce i mléčné výrobky (například mléko, sýr, máslo nebo jogurt). Název pochází z latiny, kde lacto znamená mléko a ovo vejce.
• Vegani – nejedí žádné živočišné produkty (ani vejce, mléko, med..)
• Frutariáni- strava zahrnuje pouze ovoce, ořechy, semena, a jiné plody. (jedná se o striktní formu veganství) Běžně jedí fazole, rajčata, okurky, dýně, ale vyhýbají se bramborům nebo špenátu
• Vitariáni – zastánci syrové neboli raw stravy.
• Pescatariáni – jedí ryby a plody moře, ale nejedí jiné maso.
• Omnivorové – jedí všechno.

   

  Syrová strava (RAW) je životní styl postavený na příjmu nevařených a průmyslově neupravovaných potravin. Konzumace striktně syrové stravy vychází ze zjištění, že se výživová hodnota potravin zahříváním nad 42-45°C snižuje, že tepelně upravené potraviny nejsou zdravé, dokonce že poškozují organismus. V dalších zdrojích informací např. o enzymech se lze přesvědčit, že Enzymy skutečně se poškozují tepelnou úpravou nad uvedenou mez.

  Jiné zdroje zase uvádí, že např. u některých druhů zeleniny po teplené úpravě získáte více než bez úpravy. Uvádí, že rajčata obsahují prospěšný beta karoten (vybarvuje plody dožluta) a především lykopen (vybarvuje plody dočervena), který je obsažen těsně pod slupkou. Tepelná úprava nesnižuje prospěšné účinky lykopenu na lidský organismus, ale naopak zvyšuje (je prokázán jeho protirakovinný účinek). Účinek lykopenu v syrových rajčatech zvýšíme také tím, že je zakapeme olivovým olejem.

  Někteří ze zastánců syrové stravy jedí pouze rostlinné zdroje potravin a jsou nazýváni rawvegany. V závislosti na životním stylu a pravidlech každého jednotlivce může syrová strava znamenat příjem tepelně neupravovaného ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, naklíčených obilovin, vajec, ryb, masa a syrového mléka a mléčných produktů.„Raw foodism“ je dnes populárním směrem a jeho představitelé uvádějí celou řadu pozitiv, která z konzumace syrové stravy vyplývají, na příklad zlepšení zdraví, více energie a snížení hmotnosti. Raw neznamená být veganem. Vitariáni, čili vyznavači raw stravy, jsou často označovány za vegany, což je mýtus. Vede k tomu předpoklad, že vitariáni konzumují jen syrovou stravu. To je samozřejmě pravda, ale mezi tu se řadí i syrové maso, ryby, vejce a nepasterizované mléko. Můžete být tedy vitariánem a zároveň mít jídelníček velmi pestrý.

Poznámka: Přístupů k vyváženosti ve stravě je mnoho a jeden z významných přístupů je uveden např. v knize Metabolické typy. Všichni nejsme stejní a tak každý z nás by neměl jen kopírovat jakýkoliv směr sebezdravější výživy, který se mu zrovna líbí z hlediska jemu současně dostupných informací, ale měl by sám nebo s pomocí odborníků i praktiků zjišťovat co je pro něj osobně nejlepší! Řadu přístupů si lze nejlépe s pomocí zkušenějších lidí v této oblasti sám opatrně i postupně vyzkoušet a pak se rozhodnout jakou výživu si dopřát. Obecné zásady zdravé výživy co se týče pestrosti stravy co nejvíce čerstvé, s využitím zeleniny a ovoce jsou vcelku jednoduché. Zdravý rozum by měl každému stačit, navíc Internet je již značně rozšířen a tak si lze informace porovnat. Někdy to zase nebývá jen neznalost správného přístupu, ale často je to nedostatek vůle, důslednosti a duševní zralosti na cestě ke svému zdraví. Jindy je obtížné překonat nesprávné návyky stravování a životního stylu v rodinách, kde "osvícený přístup" k vyváženosti je velmi vzdálen od zdravé výživy, ale může to být ještě složitější...,jídlo bývá droga, změna cesty je obtížná. Proto nabízíme naši cestu zařazení čerstvých šťáv do Vašeho jídelníčku, lze tak vhodně a významně zlepšit kvalitu naší výživy a naučit se žít: Život se šťávou a zdravím! Admin

Informace jsou částečně čerpány ze serveru http://www.zdravi-az.cz - doplněno Admin

Audio - Mudr. Lacina o zelených potravinách: